Rozvésti
Rozvésti, vedu, vedl, den, ení; rozvoditi, il, děn, ění a zen, ení; rozváděti, ěl, ěn, ění; rozvozovati = na různo vésti, rozloučiti, von einander führen, sondern, trennen, absondern, scheiden; rozvody dělati, senken; rozpřáh- nouti, ausholen, schwingen; rozšířiti, aus- breiten, ausdehnen. Jg. — abs. Vezma klín sukně n. pláště, hne-li jím za se, chtě snad rozvésti (ausholen), aby udeřil k onoho klínu, tehdy jest ztratil (při). Št. — co, koho: pe- roucí-se, Ros., tovaryšstvo, manžely, man- želství, V., při, Kom., řeč (rozšířiti), L., Kom., křoví n. réví (rozvody dělati), Us., ruku n. sekeru (rozpřáhnouti). Bibl., Leg. Kdo nás svede, nechť nás rozvede. Prov. R. muže a ženu = rozdvojiti. Ráj. Milovali sme sa jako holubů pára, a kdo nás rozvedl, nech ho pán Bůh kárá. Sš. P. 282. R. vzpor, auf- heben. Nz. R. oblouk, sprengen, Nz., vodu, an verschiedene Orte leiten. Dch. Ach vy rodičovi, co ste vy takoví, že nás r-díte, snad se pomsty nebojíte ? Sš. P. 396. Všecko své jmění r. (= utratiti, promarniti). U Do- brušky. Vk. R. křídla.(roztáhnouti). BO. — koho od koho. Rozveďme je od sebe. Solf. Ta (baba) naše srdce od sebe rozvedla. Sš. P. 165. — se s kým. S manželkou se r. BO. Dala se s ním r. V. R. se s literním uměním. V. Že jste vy mne s mou panenkou rozvedli. Er. P. 180. Pro věno milou s milým r. Er. P. 188. — (co) na co: řeku na po- toky r.. Ros., železo na plechy (rozšířiti). Kom., zlaté na krejcary, počty na činitele. Nz. Rozveda (ausholen) na nepřátely udeřil přátely. Prov. Jg. — co čím. Vinař kmeny mladistvé sází a oblouky rozvodí (traduci- busque propagat). Kom. — co v co. R-díme i v je. Bž. 48. — co komu. Některé panence rozvedu (zkazím) rozkoše. Sš. P. 308. —jak. Žádnej nás do smrti nerozvede. Er. P. 145. Ačkoli sú ku přiebytku rozvedeni, však on nemóž jiné, dokavad ta živa jest, pojieti, ani ona jiného. Hus III. 201.