RozvéstiRozvésti, vedu, vedl, den, ení;
rozvoditi, il, děn
, ění a zen
, ení;
rozváděti, ěl, ěn, ění;
rozvozovati =
na různo vésti, rozloučiti, von einander führen
, sondern, trennen, absondern, scheiden;
rozvody dělati, senken;
rozpřáh- nouti, ausholen, schwingen;
rozšířiti, aus- breiten, ausdehnen. Jg. —
abs. Vezma klín sukně n. pláště, hne-li jím za se, chtě snad rozvésti (ausholen),
aby udeřil k onoho klínu, tehdy jest ztratil (při)
. Št. —
co, k
oho: pe- roucí-se, Ros., tovaryšstvo, manžely, man- želství, V., při, Kom., řeč (rozšířiti), L., Kom., křoví n. réví (rozvody dělati), Us., ruku n. sekeru (rozpřáhnouti). Bibl., Leg. Kdo nás svede, nech
ť nás rozvede. Prov. R. muže a ženu = rozdvojiti. Ráj. Milovali sme sa jako holubů pára, a kdo nás rozvedl
, nech ho pán Bůh kárá. Sš. P
. 282
. R. vzpor
, auf- heben. Nz. R. oblouk
, sprengen, Nz., vodu, an verschiedene Orte leiten. Dch. Ach vy rodičovi, co ste vy takoví, že nás r-díte, snad se pomsty nebojíte ? Sš. P. 396. Všecko své jmění r. (= utratiti, promarniti). U Do- brušky. Vk. R. křídla.(roztáhnouti). BO. —
koho od koho. Rozveďme je od sebe. Solf. Ta (baba) naše srdce od sebe rozvedla. Sš. P. 165. —
se s kým. S manželkou se r. BO. Dala se s ním r. V. R. se s literním uměním. V. Že jste vy mne s mou panenkou rozvedli. Er. P. 180.
Pro věno milou s milým r. Er. P. 188. — (
co)
na co: řeku na po- toky r.. Ros., železo na plechy (rozšířiti)
. Kom.
, zlaté na krejcary
, počty na činitele. Nz. Rozveda (ausholen) na nepřátely udeřil přátely. Prov. Jg. —
co čím. Vinař kmeny mladistvé sází a oblouky rozvodí (traduci- busque propagat). Kom. —
co v co. R-díme
i v je. Bž. 48. —
co komu. Některé panence rozvedu (zkazím) rozkoše. Sš. P. 308. —
jak. Žádnej nás
do smrti nerozvede. Er. P. 145. Ačkoli sú
ku přiebytku rozvedeni
, však on nemóž jiné, dokavad ta živa jest, pojieti, ani ona jiného. Hus III. 201.