Číslo
Číslo. Dle Mkl. aL. z čbt-tlo, í náhradou za t. V čit-tlo, ttl změnilo se v stl, t se vy- sulo a zbylo sl: čittlo — čistlo — číslo. Gb. Hl. 107. Cf. Mkl. Etym. 38. Č. = to, čím se vyjadřuje, kolik jedniček celá veličina obsahuje. Blř. Str. 18G. a. ř. 19. sh. proměň prvočísla v: kmenná. Str. 186. b. ř. 15. zd za Brt. přidej: Cf. Km. II nový běh 142. Allgemeine Zahl, num. universalis, čísl o všeobecné ; besondere, singularis, zvláštní; bestimmte, determinatus, číslo určité; un- bestimmte, indeterminatus, neurčité; be- kannte, cognitus, známé; unbekannte, in- cognitns, neznámé; benannte, concretus, č. jmenné n. pojmenované; (číslo jmenované = genannte, d. i. ausgesprochene, erwähnte Zahl, gleich viel ob benannt o. unbenannt); unbenannte, abstractus, bezejmenné, nepo- jmenované: gleichbenannte o. gleichnamige Zahlen, num. homonymi, čísla stejnojmenná, čísla stejného jména; ungleichbenannte o. ungleichnamige, heteronymi, nestejnojmenná, rozdílno- (různo-), nestejného, rozdílného jména; ungleichnamige Zahlen einerlei Gat- tung, rozdílnojmenná čísla druhu jednoho; gleichartige Zahlen, num. homogenei, čísla stejnorodná, čísla rodu stejného; ungleich- artige, heterogenei, rozdílnorodná (různo-), rodu rozdílného; absolute Zahlen, čísla ab- solutná, prostá; entgegengesetzte Zahlen, num. oppositi, čísla protivná; beziehungs- weise bejahend, positivus, číslo napospol kladné, č. positivně; beziehungsweise ver- neinend, negativus, napospol záporné, ne- gativné; irrationale Z., číslo neracionalné; cf. Irrational; Ludolphische Z. (t), číslo lu- dolfské; vereinzelte Zahlen, z. B. 2, 18, a, b, čísla ojedinělá, é. jednotlivá; verbundene Zahlen, num. juncti, z. B. (4 + x)(3 — x) —18, čísla spojená; einfache Zahlen, num. sim- plices, überhaupt čísla jednoduchá; im en- geren Sinn: Prim-, num. primi, čísla prvá, prvočísla (prvopočty), cf. Primzahl; zusam- mengesetzte Zahl, 1. num. compositus, číslo složité, složené; 2. vielfache Zahl, Vielfa- ches, näml. das Vielfache einer ganzen Z., num. multiplex, číslo násobné, násobek, opp. Primzahl, diff. Produkt; figurirte Z., num. figuratus, č. dobené, cf. Trigonal-, Tetra- gonal-, Pyramidalzahlen; ganze Zahl, num. integer, číslo celé, celistvé; gebrochene, num. fractus, zlomek, číslo lomené, cf. Bruch; gegebene, num. datus, číslo dané; gerade Z., suda n. číslo sudé; ungerade, licha n. číslo liché; Zahlen aussprechen, čísla čísti, přečísti, vysloviti. Cf. Numeriren. Nz. Č. známé, neznámé, obecné (které jakékoli množství jednic představuje), pouhé, roz- měrové, smíšené (skládající se z celých čí- sel a zlomků: 2 3/4), spřežité či soujemné (komplex), pomyslné (imaginär), nesměrné či nesměřitelné (irrational), směrné, trojúhel- níkové, pyrimidalní, 5., 6. a více úhelní- kové, Krampovo, konečné, Šim. 6.—8., 40., 60., 130., 131., 134., 138., 169., 170., 179., 78, označené, realné, algebraické, transcen- dentní, Athen. III. 227., 234., 235, zlaté, Mj. 486., čtyřspřežné, das Quaternion, Ber- nujské, Stč. Dif. 120., Claplyronovo, Šln. II. 51., kmitací, Dk. P. 20., KP. II. 284 , obrazcové (vz Obrazcový), poměrné, Ver- hältniss-, délkové, Längenzahl, Ludolfské, linearné či rozměrné, Jd. I. 4., 112, IV. 2., slučovací, Rm. 4., harmonické, souladné, Vch. Ar. II. 18., rovnomocné, NA. V. 444., souhlasné, einstimmig, Nz., střední, největší, nejmenší, pořád jdoucí (běžné) č. položky, č. výnosu, die Ertragszahl, oddělení, die Abtheilungsnummer. Sl. ls. Č. brejlí (dálka ohniska čoček jejich). Mj. Toto jest č. Da- vidových hodin: Č. let (numerus); Množství bez čísla; Vy mě dáte 30 loktuš a též číslo sukní. BO. V číslech obnášeti, sich bezif- fern. Dch. Nalezne smluv bez čísla. 15. stol. Mému smutku nebylo čísla. Sv. ruk. 167. Že tuto zemiu bez čísla zbavichu každého dobra. Alx. (Jir. Anth. I. 3. vyd. 33.). C. plechu (dle tloušťky). NA. IV. 176. — Str. 186. b. ř. 10. zd.. za V. přidej : Cf. Brt. S. 3. vyd. 30. — Č. = umění, známosť, zna- losť, výklad, věda. A ty velmi viece blúdíš sama od pravého čísla. Kat. 1318. Je sě hlasy číslem přehlédati. LS. To jest: Ra- dovan každý hlas n. dřevce ohlédal a ohlé- dav všecky podlé většího čísla dřeveň vět- šinu ustanovil a provolal nebo, je-li číslo = výklad: Radovan jal se hlasy znalostí (zná- mek) skoumati, přehlížeti. Bdl. Obr. 132., 54. Aby rozličné pravenie učil krátkým číslem. Sv. ruk. 193. Cf. Čísti = vyklá- dati. Číslo bylé i nebylé = známosť věcí smyslných i nadsmyslných. Gr. — Č. = summa, počet. — Č. = cena, mince, ráz, der Münzfuss. Kaizl 150. Č. zemské, Lan- desmünze. Šp. Přišel jsem o 50 hř. morav- ského čísla Půh. I. 163. Vz KP. IV. 288. — Nemá čísla v kapse, hat keinen Heller in der Tasche. Jg. Sbr. sp. 1841. 197. — Str. 186. b. ř. 3. sh. za Číslovka přidej: , str. 188. a. — Ib. ř. 24. sh. za Číslovka přidej: str. 187. b.