SklesatiSklesati, sklesám, al, án. ámí;
sklesnouti, sl, ut, utí;
sklesávati, sklesovati, zusammen- schlagen, -senken; niedersinken, zusammen- stürzen, zus
ammenfallen
. —
abs. Sklesl. Dch. Teplota sklesl
a. Dch. —
co. Starý sklesna zuby pořehtává, že nemóž hřešiti. Hus III. 110. Sklesli ruce svoje a
nechtí pracovati. Boč. Sklesna
svoji rucě obě (senken). Kat. 3107. —
na čem kdy: na mysli
po po- rážce. Dch. —
odkud kam. Tak
z Boha klesl
na odpravence. Sš. Sk. 171. S
. na zem. Dch. —
čím: mdlobou. -
pod čím: pod břemenem. —
se =
dohromady pad- nouti, spojiti se, zusammenfallen, sich ver- einen. Že se drakův ústa
sklesnou, až jim nelze jich otevříti. Troj. Sklesnou se ústa tvá
před obličejem jeho
. Háj.