VystoupitiVystoupiti, stup, il, en, ení;
vystoup- nouti, pnul a pl, utí;
vystupovati =
vykro- čiti, vyjíti odněkud, heraus-, austreten, aus- steigen;
odstoupiti, abtreten;
chybiti, zhře- šiti, übertreten, sündigen, ausschweifen;
vy- hnouti, ausweichen, ausströmen, überströ- men, austreten;
na jevo vyjíti, hervor-, her- aus-, auftreten, hervor-, herausrücken;
vystou- piti, hinauf-
, emportreten, auf-, hinaufstei- gen, auffahren
, aufgehen. Jg. —
abs. Vy- stup. D. Voda vystoupla
. Har. Kouř, dým vystupuje. Us. V-pil tu chlap jako hora; Nebezpečenství vystupuje. Dch. Mladší vy- stoupá, když se stařec kácí. Shakesp Tč. Což jest kde vystúpeno, aby napraveno bylo. Arch
. IV. 509. Vystupují hrady (druh mra- čen). Us. Šd. —
z čeho, odkud: z mezí, z poručení, z míry; řeka z břehu vystoupila, V.; z vozu, z lodí, ze služby
, z úřadu, D
., z domu, z řady, z povinnosti
, z rozumu
, Us., z kláštera, Ml., ze zvyku. Ctib. Čert z něho vystoupil (vyšel). Dal. Vystoupiti z lodi na břeh, z davu lidu, z kola. Us. Na jehož místě jezero z hlubin vystoupilo. Sá
. v Osv. I. 180
. Při výstupu pístu vystoupí voda ze skříně okolo ventilu zdviženého do boty. ZČ. I
. 82 Kosť vystoupla z kloubu. Us.
Pro vysoké stáří z úřadu vystoupiti. Ml. Zvěř z lesa v-pila. Us. Šp. I viděl jsem jiného anděla vystupujícího
od východu slunce. Br. V. z práce. Šp. Z lučin vystupuje pára. Us. Oči vystupovaly mu z důlků. Vrch. V. ze spolku
. Tč. Z práva nevystupujíce; Z listu nevystupujem (abstehen). NB. Tč. 85., 131. V. z dětinských let. Výb
. I. 269., Alx. V. ze smysla. Výb. II. 7. (Pass). Zdá-li se jim, že bychom z čeho vystoupili, nechť to pro- vedou přede vší zemí; Z zvláštních osob, z nichž vystupuje-li kdo ze svého práva, může a má pohnán býti k soudu. Pal. Děj. IV. 2. 304., V. 2. 31
. Lid válečný z míry vystupovati se jal. Mus. 1880. 231
. Vystup sa z cesty, geh aus dem Wege! Dbš. Sl. pov. I. 90. Keď videli prichádzať rytýra v zlate, všetci mu hneď vystúpili z cesty
. Ib. I. 316. A oni pravili, co je v listě psáno, z toho že nevystupujie nižádným obyčejem. NB. Tč. 151. Vystoupil-li požívatel z jaké- koli příčiny z užívání jeho (zboží), připadlo zase nazpět na vévodu. Ddk. IV. 201. Ad- rianus ciesař tak v srdečnú radosť vstúpi, až jako z smysla vystúpi
. Výb
. II. 7
. Jeho vlastní bratia vystupovali mu z cesty. Mt. S. I. 53
. Jestližeby pak strana která nechtěla tohoto našeho rozkázánie zachovati a z toho že by vystúpila, k takovým měli bychom se jakožto k neposlušným zachovati; A jestližeby která strana z toho vystúpila a v tom se nezachovala, že JKM. s takového bez milosti ráčí základ vzieti
. Arch. IV. 309., 322. Syn božie, múdrosť věčná, tak jest u mieře tu modlitbu položil, že by co naj- méně byla delšie, byla by z miery vystu- pujiec člověku přielišná; Aby ne každý svatý k své vóli, když by on zamienil, s to- hoto světa vystúpil a v nebi se se svým milým kochal; Když duše z těla vystúpí. Hus I. 312., III. 63., 136. (Tč. ). Tehda sv. Michal archangel vvstúpí proti nemu (Anti- kristovi) z
nebes. Pass. 12
. Z črna lesa vy- stupuje skála; Vystúpichu z úvala rózno; Oba z dráhy vystúpista. Rkk. 7., 9., 41. —
odkud jak. Láska, která mu z nich ani kročej jeden vystupovati nedá. Žer. 310. Vystoupil mu s cesty
v bok (seitwärts aus- weichen). Jir. Ves. čt. 48
. —
kam (nač): na zem. Har. Řeka na břeh vystoupila. V Na vysoký stupeň dokonalosti v. Kom. V. na kolbiště, na koně, na jevo, na den. Us
. Dch. Vystup si, cérečko, hore na stoličku. Brt. P. 27. V. komu na um. Kos. Ol. I. 264. Voda v-la až na dolejší město. Dač. II
. 23. A když se umyla, na břeh vystópila; Před našima jsó vysoký okna, zavolal syneček na náspja vystópna. Sš. P. 36., 315. Šalba vy- stoupila na bílý den. Jel. Enc. m. Vl. Na skálu vystúpi silný Záboj. Rkk. 7. Když sem křik slyšel
, vystúpil sem
mezi vrata. NB. Tč. 105. —
na koho. Na pocestného. Kron. tur.
Z lesa na někoho v. Us. Ze tmy
za zlým úmyslem na někoho v. Mk. Padúši naň vystoupili. Pass. 985. —
kam jak. Vy- stoupil
na kopec s mečem dobytým. Flav. Předsudky náboženské vystupovaly
při něm způsobem příkrým
v popředí
. Mus
. 1880 485. Potom podlé proroctvie sv. prorokuov vystúpí z nebes všemohúci súdcě nad to údolé před jeruzalemským městem. Pass. 15
. (Hý. ). —
čím. V. nohou ven. V. —
proti komu (jak): proti nepříteli. Us. Proti někomu příkře v-piti Mus. 1880. 486. Proti snesení něčímu v. Us. Dch. Vojtěch ještě v tomto roce proti němu v-il
s vážnou žalobou
. Ddk. IV. 18. Prvý proti tvým ne- přátelóm s mečem vystúpím
. Hr. rk. Proti to- mu bludu již byl sám vystoupil. Sš. Sk. 209. Proti takovému potupení všech starobylých práv v-li na obranu s mečem v ruce
. Ddk. IV. 86. —
v čem (jak, na koho). Jal se zjevně u věci té vystupovati. Mus
. 1880. 453. A tudy Pavel
s důrazem v otázkách následujících proti nim vystoupá. Sš. I. 164. Pozemky v-ly v ceně. Us. V té povinnosti rodiče často vy- stupují (chybují). —
kde (na koho). Herec
na divadle pohostinsku vystoupil. Us. On první
po francouzsku
v Litvě vystupoval. Kká. Td. V roztocích různých látek vy- stupují ochlazováním krystaly
. ZČ. I. 250. V lese
na pocestné vystupovali. Us. Tvar oblých boků ostře vystupoval
pod řasou šatu. Vrch
. Na jevišti dějepisném vystu- puje jen Ota. Ddk. III. 13. Mhly, ktoré v najodlahlejších dieloch sveta vystúpily, zastíňa v spôsobe oblakov naše pole. Na Slov. Tč. —
proč. Pro věc v., für etwas eintreten. Dch. Pro biskupství olomoucké vystupuje povždy co zástupce náčelník Oto- viců
. Ddk. IV. 273. Jeho ponuknutím (instr. příčiny) muži z lesa v-li. Háj. 20. —
jak. Vz předcházející. S pevnou jistotou v., mit Aplomb auftreten; překážlivě (hemmend) v. Dch.
Přišla doba, kdež kardinal Kvido se vší ostrostí vystoupiti mohl
. Ddk. III. 113. Jakož jest vystúpila paní Kachna
skrze pomocníka jiejí a obtíženu žalobu vedla, kteráž se dotýče cti i hrdla jeho. NB. Tč. 79. Tehdy dva vystúpíta s napatými samo- střiely. Arch. III
. 36. (Šd. ). Počet vojska celého vystupoval daleko
přes 20000 bo- jovníků výborně oděných. Pal. Děj. IV. 1. 214. Upomínky vystoupily
v libém skladu jeho řeči znova do života. Šml. Na jihu nížiny ganžské vystupuje
nad moře přes 700 m. vysočina Dekan
v podobě trojhranu. Lpř. Dj. 17. Teploměr vystoupil o 20°. ZČ. I. 250. —
kdy. Za jeho panování vystou- pil Aegypt
z dosavadní uzavřenosti. Lpř
. Dj
. I
. 27. Vz V. proti čemu.
Po té hrozné řeči vystúpie třie žalobníci. Pass. 17
. (Hý
. ). —
S čím. Učenec X vystoupil s novou theorií. Us. Pal. —
kam (k čemu, do čeho, před koho, nad co, nač, v co). Slunce vystupující k našim hlavám dělá jaro. Kom. Roh domu vystupuje do ulice. Us. Páry vystupují do výšky. Ml. V. před někoho. Solf. V. nad všednosť
. Dch. Tato cena
při půdě dobře vzdělané bezpochyby vystou- pila až k výši desateronásobné. Ddk. IV. 168. Při tom vystupuje teplota až na stu- peň, při kterém těleso taje
. ZČ. I
. 250. V-il
nad hlavu mou. V. —
kudy. Střevo
skrze ránu vystoupilo. Ras. V.
přes celní pomezí. Trest. zák
. Slyší Hostýn a aj
po hlavě vy- stoupá mhla jemu nevídaná
. Sš. Bs. 192. (Hý. ). —
(komu) kam. Pokrm mi vystu- puje. D. Krev mu v tvář vystoupila. Us. —
se =
vyhnouti. Na Slov. Plk. —
adv.: vy- soko v. (cti dojíti). V. Náhle v. Sbr.