Text
Text, u, m., z lat. textus, slova spisova- telova na rozdíl od slov vykladatelových, der Text. T. biblický kázáním vykládati. Kom. T. latinský, řecký, český. Na nějaký t. kázati. Dcera kniežete; jiní tekstové mají: dcera Aminadabova. Hus III. 82. Někde slova změňována, někde výkladu přimie- šeno v tekst, někde přidáno, ješto nemá býti, někde umenšováno. Hus III. 260. (Tč. ). — T. někomu čísti (láti). V. Hluboko do textu přijíti (příliš mnoho o věci mluviti). Bern. Musí se ti všecko textem mluviti (vý- slovně, ano se nevtípíš, ausdrücklich. Vz Hloupý). Jg., Č. Textem mu oznámeno (vý- slovně). — T. v hudbě = slova nebo báseň protivou k hudbě instrumentalní. S. N. — T. ve knihtiskař. = druh písma. Vz Písmo. — T. = nápis, die Aufschrift. T. na hrobě. T. na groši. V.