TělesoTěleso, a, n., slovo novější z: tělo, gt. tělese, n. Cf. Nebe gt. nebese, pl. nebesa, Schl., Gb., kolo — koleso. Příp. -es. Mkl. B. 321. T. = tělo, der Körper. T. tekuté, tuhé, hutné, měřické (plochami obmezené), přímé, nakloněné. Sedl. T. hranaté, kulaté (koule, ellipsoid), pravidelné, nepravidelné, ústrojné (organické), bezústrojné (neorga- nické), samosvitné, vzdušné; míra těles (tě- lesná). Nz. T. nebeské. Povstání, pohyb, světlo, teplo těles nebeských. Vz KP. II. 50., 337. Tížní bod těles. Sedl. Vlastnosti těles podstatné a nahodilé. Vz KP. IL 8. Tělesa hygroskopická, kapalná, pevná a plynná. Vz KP. IL 31L, 9. T-so rostlinné. D. Celé t. dráhy, der ganze Bahnkörper. Dch. Vz Tělo.
