Potáhnouti
Potáhnouti, (zastr. potíhnouti), hnul, ut, utí, (zastr. potáhu, potěhu), potáhl, potažen, (zastr. potiežen, potěžen), žení, potáhati, po- tahovati. P. = posunouti, pohybovati, po- vléci, hin-, wegziehen, weiter ziehen, eine Weile o. ein Stück fortziehen, anziehen; na- mluviti, navésti, přivábiti, lákati, anziehen, reizen, locken, auf seine Seite bringen; po- volati, přivésti, nutiti, fordern, ziehen, schlep- pen; uvaliti, zuziehen; obložiti, obtáhnouti, womit überziehen, bestreichen, bespannen, bekleistern; vztahovati, obraceti, hinleiten, hinwenden, anwenden, beziehen; odbírati, bráti, abziehen, wegnehmen; o něco připra- viti, ošiditi, um etwas bringen, übervortheilen, betrügen; ukrásti, stehlen, schnipsen; ta- háním pokáleti, besudeln; posmýkati, schlep- pen; jíti, postupovati, bráti se, vorrücken, weiter gehen, ziehen; p. se, vz dole. Jg. — abs. Lačný osel ani kůň nepotáhne. Nesytý nepotáhne. Prov. Nepotáhne, by s hůry bylo. Prov. Jak zapřáhne, tak potáhne (cf. Jak si kdo ustele, tak si lehne). Prov. Vojáci už brzy potáhnou. Ten potáhne (bude mnoho píti)! Us. — co, koho: stolek. Jg. Potáhni ho drobet. Us. P. břitvu (nabrousiti), loutnu, housle (strunami). Us. Potáhl (ošidil) ho, jak náleží. Ros. P. šaty (taháním umazati). Ros. Co pořád potahuješ (nosem)? Potahovati zboží, german. (beziehen) a šp. m.: bráti, odebírati. Brs. 130. P. noviny, šp. m: ku- povati, dostávati, bráti, odebírati. Us. Po- táhal ho = polámal ho; p. se = polámati se. Us. Dch. Počkej jen, co dojdou tatínek domů, potáhneš sirky (musíš od nás pryč, budeš vyhnán, ze služby propuštěn), den Ranzen schnüren. Us. na Mor. Hý. — co (čím) odkud kam: pero (n. perem) od pravé ruky k levé p. Knst. — koho kam, ke komu, k čemu, čím. A tak po sobě jiné svým příkladem k dobrému i zlému p. mohlo. Br. P. koho k soudu, Háj., k právu, Jg., k své straně, V. k svému úmyslu, Sych., k bludu. Plk. Obec Klearcha k smrti po- tahovala. Zav. To předměstí až k onomu vrchu se potáhne. Jg. Aby k žádnému ci- zímu právu se nepotahovali. Nar. o h. a k. Posluchače své k rozvažování a vyhledávání nějakých podobenství potahuje. Sš. Mr. 22. Každého v čas potřeby ke svým službám potáhnouti. Sš. L. 209. Ono manželství Jo- sefovo se potahovalo k ochraně Mariině a k záštitě panenství jejího. Sš. L. 33. V da- lejším smyslu se to ke skončení světa po- tahuje. Sš. L. 194. Slova naše ku pouhým přenosným smyslům potahujíce. Sš. J. 49. (Hý.) P. něco k sobě (převésti něco na sebe, etwas an sich ziehen), ke své straně. J. tr. — koho po kom, po čem (namluviti, na- vésti, lákati). Kanutus potáhl ovšem po sobě hrabi Adolfa. V. Po svých potáhnu až všem práv budu (pryč půjdu). Sych. Direktorové obec po sobě potáhli. Ski. V. 185. Mnoho židů po sobě potáhl. Putov. sv. 77. Kdo ví, jestli bych něco dokázal, kdybych se po tom potahoval. Us. u Solnice. P. něco n. něčeho po sobě, an sich ziehen. J. tr. — co koho, se kam, na koho, nač. Obojích králů na sebe potáhli. Eus. Potáhl ho vedlé sebe na touž vojnu. Plk. P. někoho na soud, Háj.; něco n. něčí řeč na sebe potahovati. D. Po smrti otce svého na království se ne- potahoval. V. Království na sebe p. (bráti, krásti). Plk. Vojsko potáhne na turecké hra- nice. Ml. Věc na jiný čas potahovati (odklá- dati). Bern. P. se na žalobu (odvolávati). Tím právem potahoval se na království (Ansprüche machen). Bs. Nemalou z toho skutku hanebného na sebe vinu potáhli. Sš. Mt. 261. P. se na statek, na právo, an- sprechen. J. tr. P. něco na sebe, an sich ziehen. J. tr. Falešní Kristové, kteří sami na sebe česť Kristovu potáhnou. Br. Jméno osoby na dvě potahovati. Har. Jest tedy vazba potahovati (se) nač dobrá. Vedlé ní máme ovšem: vztahovati (se), obráceti (se) nač. Brs. 130. — co, koho za kým. Jiných za sebou potahuje, aby s ním pili. Br. Po- táhli za sebou veliké množství postupníkův. Krok. — koho oč. Bart. 2., 21. — koho komu, kam (v co, před co, do čeho, proti čemu). Aby nikdo moci neměl v nic jich nepotahovati (v daně a platy obecné). Br. P. v pořádky sedlské. Zlob. Potieže Joziáš jemu v cestu. BO. Však nynější úřed- níci dotud, dokudž úřady své na sobě držeti budou, ti se v to nepotahují. Zř. F. I. Neb jich panský a rytieřský stavové v to nepo- tahují. Václ. II. P. někoho před právo, Jg., do rady. V. Vojsko potáhne do Vlach. Kram. Do povinnosti sekretářské potaženi jsouce do direkce přijati byli. Skl. V. 82. Jan čte- náře do hloubi jednoty mystické potahuje. Sš. I. 10. P. proti nepříteli. Us. Zajtra po- tiehnete proti nim. BO. — Dal., Br.—se= táhnouti se, vléci se, pohýbati se, sich hin- ziehen, bewegen; prodloužiti se, verweilen, sich ziehen; popnouti se, sich überziehen; právo k něčemu si dělati, ansprechen, An- spruch machen, fordern; odvolávati se, vzta- hovati se, sich auf etwas beziehen, berufen; besudelt werden. Jg. Brzo se to potáhá, wird besudelt werden. Ros. — co, se čím, kudy. P. něco koží, stříbrem, zlatem, Jg, stůl voskovým plátnem. Us. P. něco hlinkou (politi klejtem, u hrnčířů). Mý. Malíř obraz barvami potahuje. Kom. Zvěř sití potáhnouti, tyrassiren. Šp. Housle strunami. Us. Rána strupem se potáhla. Kom. Voda ledem se potáhla. V. Obličej jeho vráskami se pota- huje. Kom. Kterou cestou potáhneme? Us. Po tahati se prací (polámati). Mhla potahuje se přes údolí. Us. — co, se čím nač. Tím právem potahoval se na království (právo si dělal). V. Jakým právem na čtvrtý díl po otci svém se potahuješ? Smrž. Lstivým předstíráním potáhl dvůr na svou stranu. Ml. — čeho od čeho. Když potáhneš těch mokrostí od očí (vezmeš). Ras. — čeho kde, na, čem. Potáhneš-li na húslech jedněch strun výše, potáhnútiť je i bardonóv. Št. N. 282. Vz Spodobení.