Sám
Sám. Cf. Mkl. Etym. 288. Ten samý. Gb. Ml. II. 87. Často chybně ho užíváme. Cf. Brt. Ruk. 69. — 1. O místě. Až k samému nebi. Pož. 57. — 3. O věcech atd. Co sekomu nedá, ať si sám nebere. Us. Dch. (Ve-likou chválou) od samého p. Boha obdařenýjest byl. Pož. 1. Zomdlieva Anička, iďtepro milého, a on v nej zadrží sám duchaživého. Mt. S. 8. Syn od samého otce nenieučiněn, ani... Št. Kn. š. 15. Netoliko samýDavid, ale také mnozí jiní. Pož. 4. Nevě-děli, co jsou sami. Bart. 77. Kdyby secti, hrdla, dědictví dotýkalo, každý sám(= osobně) při žalobě stůj. Kol 14. Jakýkdo sám jest, tak o jiném soudí. Sb. učCo sám můžeš spraviti, nechtěj jiným svě-řiti. Lpř. exc. Jmě jeho samoho. Ž. wit.148. 12. Aby poznali tě samoho. Ev. víd.37. Od samoho-li sebe to pravíš? Ev. olom.263. A ne s toliko samomu mně; Od vássamých nesúdíte. Ib. 195., 289. Tomu samomo B. mik. Luk. 4. Aby poznali tě sa-mého Boha pravého. Ev. olom. — S. jediný.Nechodí sama (je těhotná, zvl. o svobodné).Brt. D. 264. Abys k němu vyšla sama je-diná. Sš. P. 755. On sám jediný nenie tvójpán. Št. Kn. š. 18. Cf. Chodil po školácha všade medzi všetkými býval samý prvý(vždy prvý). Sb. sl. ps. II. 1. 140. — 4.S čísly radovými. Volen byl sám čtvrtý zaadministratora. Bart. 125. Cf. List. fil. 1886.385. a Gb. Ml. II. 96. 4. — 5. Se zájme-nem zvratným. a) Každý sám od sebe řka.Št. Kn. š. 12. Sám v sobě (echt). Brt. Tovíno je samo v sobě (přirozené). Rgl. —b) Lež nikdy nemóž dobra býti sama v sobě.Št. Kn. š. 112. — c) Tak mají často roz-ličnú věc pósobiti, žeť ne vždy jsú samis sebú = sebe mocni. Št — S. = pouhý,všecek atd. Zbraně a dýmky samý draho-kam. Osv. 1. 85. Je samá srdečnosť a úsluž-nosť. Sá. Dám ti přibiť podkověnku ze sa-mého ze zlata. Pís. mor. Šd. Vrána je samačerna; Bou šohaj samý švarný (velmi).V Podluží. Brt. D. 164. Tři léta již leží, jevšecka zohavena, sám strup. Kld. II. 138. — S. se u Hrozenkova stupňuje. Šli najsami prvek (přede všemi ostatními). Osv. 1884. 58. (Brt.)