Vladař
Vladař, e, m., u starších obecně: vládař. V. = držitel, dohlížitel, der Eigenthümer, Besitzer, Inhaber, Gutsverwalter, Aufseher. V. V. pořádný, nepořádný n. násilný. Rb. 274. V. nad žalářem n. v. žaláře, Zk., ža- lářní. BO. V-řem býti něčemu n. nad ně- čím. Zk. A buď v. kraje postoloprtského. Dal. 36. Cf. Dal. 130., 152., Výb. 1. 917. 29. Kdyžby Vácslav držal dědinu neb jinú věcí tělesnú vládl, kterúžby Jan pravil, že by byla jeho a ten v. řekl by, že jest vlastní pán té věci... CJB. 387. Protož byl-li jest obžalovaný dobré víry v., dlužen jest na- vrátiti věc s požitky toliko přijatými sečta užitečné a potřebné náklady. CJB. 427. V. nad vojskem. Troj. Vladař (villicus) měl o zdárnou správu statních statků pečovati. Ddk. IV. 207. Byl vladařem na Lúce u opata; Byl několik let vladařem u Šebora. Půh. II. 159., 348. (Tč. ). Poznal jest volek vla- daře svého a osel pána svého, ale Israel mne nepoznal. Hus II. 199. V. nad čeledí, praefectus familiae; Kdež není vladaře, zhyne obec; K sluze řekl, jenž byl vlada- řem nad jeho vším zbožím; Biechu vladaři nad dělníky; Ustanoví v městech vladaře nad špíží. BO. Někdy jse vládař v mě vpeří a mě svú holí udeří. Žk. 159. Jměše v-ře, villicum (Luk. 16. 1. ); Vladaři služeb božích, dispensatores; Kolikžkolvěk vládařóv (pos- sessores) rolních neb domových biechu, ti prodávajíce přinosiechu penieze. ZN. Vz Starosta. — V. = země pán, panovník, der Herrscher, Beherrscher, Landesherr, Landes- fürst. V., S. N. Na hřbitově zdáni se býti všemocným já vladařem. Ltk. exc. — V. domu rožmberského, der Regent, Majorats- herr. Břez. 60., V. — V. = kdo provozuje vládu, moc ve jménu jiného, gubernator, re- gent, der Statthalter, Landpfleger. Cf. Tk. IV. 162., 167., S. N. Jsa purkrabí i v. Půh. I. 296. Beřte již a neste vladaři (Jan 2. ). Hus II. 33. — V. za župní ústavy v Če- chách = úředník župní v důstojnosti úřed- níků župních čtvrtý, der Kreisvogt. S. N. Vz tam. — V., der Schaffner. Lečby který člověk u svého pána v-řem byl. Maj. car. V. sirotčí = poručník. der Vormund. — V., osob. jm. V. Tomáš. Tk. II. 100., V. 263. — V. hora. Tk. IV. 218. — V. = vlastní jm. jednoho z nejznamenitějších diamantův, der Regent. S. N. — Vz více o v-ři v Gl. 365.