Zápovědný
Zápovědný = k zápovědi se vztahující, záporný, negativ, Verbot-. Z. slova. Ps. ms., O moci svět. 1522. — Z. = zapovídací, za- braňovací, verbietend, Verbots-, Prohibitiv-. Z. list, der Verbotsschein. J. tr., BO., Nz., Šp. Z. zřízení či soustava, das Prohibitiv- system. J. tr., Šp., Nz. — Z. sněm (mimo- řádný), der durch königlichen Befehl (zá- pověď) berufene Landtag. Kn. rožm. čl. 203., 206., Mus. Z. sněm t. j. rozepsaný od krále ku kterékoli době (kromě sněmů obyčej- ných v suchých dnech). Pal. Děj. II. 2. 388. Rozdíl mezi sněmy obecnými a zápověd- nými: obecní sněmové odbývali se spolu co dnové soudní v určité doby na určitých místech, aniž potřebí bylo svolávati k nim národ, zápovědnými pak nazývali se sně- mové mimořádní, které rozpisoval panovník ke dni a místu, jak se jemu kdy potřebné aneb vhodné býti zdálo. Pal. Děj. I. 2. 236. Nechodívali na sněmy zemské obyčejné, alebrž jen na z-né sněmy. Ib. Děj. II. 2. 386. — Z. = zapověděný, verboten. Z. louka; Z-dnými slovy zjevně mezi lidmi domlúvali. NB. Tč. 108., 102. Chceš-li vě- děti, kterým se zapověděl pán Bóh pojí- mati a kterak váží smilstvie ta zápovědná; Třetí obyčej v čas z-dný, čtvrtý v míestě z-dném. Hus I. 198., 200. Z-dné věci (illi- cita); z. skutek učinil, rem illicitam; z. krmě (interdicta). BO.