Zůstati
Zůstati, zůstanu (zastr. zostanu, zuostanu), zůstaň, -stana (ouc), zůstal, ání; zůstávati = nehýbati se pryč, místa nezměniti, bleiben, an Ort und Stelle bleiben, ver-, zurückbleiben ; bydleti, wohnen, sich aufhalten, sich befinden; zdržeti se, meškati, ostati, nepřijíti v čas, sich wo aufhalten, bleiben, weilen; pozůstati,zbývati, zbýti, übrig bleiben; smlčenu býti,verschwiegen bleiben; vyvedenu, činěnu ne-býti, bleiben, unterbleiben; trvati, býti {v ji-stém stavu, v jisté míře), fortdauern, bleiben,bestehen, verharren; ustanoviti, se smluviti,beschliessen, entscheiden, Vertrag machen;při něčem zůstati, nezměniti toho, dabeibleiben; míti se, nacházeti se, sich befinden;opustili co, zůstaviti co, nechati čeho, etwasunterlassen, bleiben lassen, davon abstehen;pojíti, umříti, bleiben, sterben. Jg. — Vz Ostati. — abs. Nechce-li z., ať jde. D. Z-la mu věrna. Us. Ale slovo napísanô zlášte ten osoh má, že zostáva. Hdž. Sotva čtvrtý díl živých zůstalo. Brt. S. 5. Zostaň tedy, komu chceš, už ty moja nebudeš; Čakaj ma, milá, tri roky zplna. Ja by čakala a nevyčkala, ty by si umrel, ja by zostala; Ked me ne- chceš, moja milá, zostaň tak. Sl. spv. III. 90., I. 7., VI. 220. Vŕby obtínajú nekde asi každých osm rokov zo všetkých konárov, tak že len vysoký peň zostáva. Zátur. Zo- stávajte zdravy tieto našie prahy. Sl. ps. Šf. I. 63. A přece zůstala Morava povždy svoje, svobodná. Ddk. II. 186. A což jest peněz neutracených ještě zuostalo, ty jsme na rathúz vzali. NB. Tč. 114. Zůstává, kde zajíci dobrou noc dávají. Prov. Kde zůstává slovo tvé (tvůj slib)? Us. Já jsem jediný zůstal (zbyl). Ď. Když se vřed zavře, šrám zůstává. Kom. Zůstávají obrazové viděných věcí. Jel. Nic jiného nezůstává, než aby nad nimi hrozně mstil. Br. Nejlepší zůstává (přijde). Kom. Zůstávám tvůj přítel (tvým přítelem). Us. Město to posavád pusté zů- stává. Har. Zůstal zdráv, silen. Zůstal dlužen odpověď. Zůstal živ. Kdo práv zůstane nebo právo na kom ustojí, den Process gewinnen. Zř. F. I. Opice zůstane opice, by na ni třebas zlatý řetěz dal. V. Sotva ho třetí díl zůstal; Jedno umřelo, tří živých zůstalo. Dač. I. 71., 144. Málo jich zůstalo, kromě poslové z okolních zemí. Bart. Z zemského súda jinam žádného odvolání dalšieho nezóstává; Ktož proti komu na súdě práv zóstane; V jakéžby koli při práv zóstal. Vš. Jir. 21., 98., 99. A my také k té ráně znamenité, jenž zóstává, ještě přikládáme ohnivé železo (pomstu kletbú). Hus III. 235. Oltár zostal a oferu čert vzal. Pořek. Zátur. — na čem. Na tom zůstali (to ustanovili), aby se zase sešli, sjeli. V. Na živě zůstati; na ho- ličkách zůstati. Us. Věc zůstává na roze- znání, na odporech, na od kladích. Nz. A tu se bude k tomu jednati, na čem jest v Praze zůstáno. Pal. III. 3. 279. Ale na ničemž jsou konečně nezůstali, neb co za- vříno tím sněmem bylo, nic nebylo držáno. Let. čes. 438. Však jsem na úmluvách s lidmi svatebními s tebú zůstala na 15 hřivnách. NB. Tč. 219. Rytíři i všechna města na tom z-li, aby pro císaře jeli; Čechů se žádný neujímal a tak zůstávali na milosti boží. Naposledy to všecko na odkladcích a v dlouhé truhle z-lo. Dač. I. 26., 291., II. 15. Tak jsou na tom z-li. Har., Vrat. 113. Svoleno jest a na tom zůstáno, že více mimo osoby vybrané nemá žádný pán do stolic vstupo- vati. Zř. mor. 1604. Na vzdoru všem dů- kazům zůstává na svém. D. Sluší na pravé míře z. (přestati); Vám na svobodě zůstává (ist freigestellt). Sych. To nám na účtu zů- stalo. Nález. pr. Na tom zůstáno (Haj., Štelc), aby král posly poslal. V. Neústupně na své radě zůstati. Troj. Na svém zůstati. Sá. Na tom zůstali, že dnes odjedou. Ml. Na tom s nimi zůstal, aby spíži za nim vezli. Bart. 263. 36. Tak dlouho na nedorozumění a od- pořích zůstávají; Zůstáno mezi nimi pokojně na tom. Skl. I. 140., II. 166. Na čem jsem s pánem zůstal. Žer. fol. 15. Neměl jsem za jiné, než že již na tom mezi námi zůstáno jest. Žer. J. 17., VI. zř. 426. — při čem: při svém úmysle, zvyku; Zůstane při tom. V. Zůstalo to při pouhém chystání. Sych. Při jednom zůstati (neuchýliti se v řeči). Us. Duch sv. zůstaň při tobě. Ml. Věnec zůstal při barvě. Jv. Při tom má zůstáno býti. Vl. zř. 14. Zůstal pěkně při starém. Dch. Při tom opatření z. má až do dalšího nařízení, es soll bei der Verfügung bis auf weiteres sein Bewenden haben. J. tr. Ale to při Vaší vůli zůstává. Drsk. A my jsme také dali, aby on při hrdle zuostal. NB. Tč. 98. Z. při pokoji, unangefochten bleiben. Bart. I. 37. Jeden každý při pokojném držení a užívání týchž gruntuov zuostati má. 1579. Žádný by v tom lidu nemohl při hrdle z-ti. BR. II. 108. a. By při zemi z-li (ji ve své moci udrželi). Dal. 124. — v čem. V nejisté péči zůstávati; v mezech svých nezůstávati; z. v poddanosti; ve své mocí dlouho z.; to město ne dlouho ve své slávě zůstalo; v nebezpečenství smrti zůstávati. V. Roz- sudkové ti mají ve své mocnosti zůstati. Zř. F. I. A. XVII. A právo súpeřů v té míře vcele zůstává. CJB. 295. Z. v restu. D. Z. u vytržení; ve své dokonalosti; ve svém úmysle. Kom. Z. v klamu ; naše smlouva zůstává ve své váze; jednota naše v celosti zůstala. Sych. Ve psí (ve psotě) z. Us. Ten lék posud lidu v užívání zůstává. Byl. Po- rovnání se učinilo, tak aby vlci syti byli, a kozy v cele zůstaly. Prov. Z. v dluhu, v učení, ve lži, Ml., v moci, v platnosti. J. tr. Z. v činnosti. Dch. V těch věcech až podnes zůstalo při starém. Schlz. Z. v sou- vislosti. Kk. Fys. 33. V hříchu zatvrzele z. (setrvati). Mž. 85. Zůstal v pravdě (měl pravdu). Sá. v Osv. I. 178. A my, milá, nič nedbajme, stáli v láske zostávajme. Sl. ps. 198. Dokuď žijú luďé, zostávajú v bídě. Na Slov. Tč. Tovaryš v práci zůstávající. Šp. Podobně o tom v nejistotách zůstáváme. Ddk. II. 355. Z. s někým v dobrém přátelství. Us. Budiž Bohu česť a chvála, že sem v pa- nenstvjú zůstala. Sš. P. 84. Purkmistři ten čas v povinnosti zůstávající (v úřadě). Pam . Val. Meziř. 177. Zůstával i potom v důvěr- ném spojení s vůdci stavů evangelických. Mus. 1880. 457. Nepochybuji, že vám v pa- měti zůstává, kterak jsem . .. Žer. L. II. 39. K přivedení toho ke konci, což snad toliko v počátcích zůstává. Žer. 340. Ten u veli- kých dluzích zůstal. NB. Tč. 146. To zů- stává v moci soudcův, od nichž se appelluje (záleží na nich, kterou lhůtu určí). Bdž. 148. Z. v boží ochraně. Dh. Jir. Privilegia staro- dávní v své moci a pevnosti z. jmají; Poláci jiným národuom i sobě v posměchu z-li; Henricus Navarreus zůstávaje vždy u veli- kém nebezpečenství hrdla zrádně zamordo- vali ; Táborští v svém předsevzetí urputně zůstávali. Dač. I. 130., 150., 226., 274. Každý, v kterém povolání povolán jest, v tom zuostaň. Hus III. 73. — za koho, zač. Když před praveni stane, ať zůstane za nešlechetného. Br. Musil za vinného z. Bart. Z. za falešníka. Vš. 6. Neučinil-liby tomu dosti, za klamaře zůstane. Tov. 113. To povinen jest činiti, chce-li za člověka a ne za hovado zóstati. Vš. Jir. 312. — kde (u koho, při čem, v čem, za čím, pod čím, na čem, mezi čím). Zůstaňte dnes u nás u oběda. Us. To zůstane mezi mimi. D. Čehož věčná paměť až podnes mezi námi zůstává. Byl. Z. vzadu, Kom., po zadu. Rus. Ustavičně při radnici zůstávali (v radnici). 1532. Pr. Zůstávati (bydleti) při zemi. Us. Jiní aby při svých laních zůstali. CJB. 313. Ta věc zůstaň při zemském právu jako prve. Václ. III. Z. v bitvě (umříti). V městě, v kraji zůstávati. D. Z. zpátky. D. Pod vodou zů- stala hlína. Kom. Snědl mnicha a kápě mu v hrdle zůstala. Prov. Zůstane nám to v čerstvé paměti; z. v posteli (nevstáti); Zůstávati v hospodě. Us. Zůstanu doma. Dlouho tu nezůstanu. Nebo zůstaň doma aneb odvaž se hrdla. V. Již tam zůstal. Kde zůstal tak dlouho? Na žádném místě nezůstávati (nebydleti). V. Zůstal tam co koba na mrše. Mus. Aby to na papíře ne- zůstalo, ale . . . Kom. Na řešetě zůstávají toliko votruby, ale mouka vyprší. Zůstaň za pecí, prší. Sych. Ty peníze za ním zů- staly. Vrat. To nám zůstalo za lubem. Us. Summa peněz za někým zůstávající (za ním jsoucí). J. tr. Napodobování zůstalo daleko za vzory. Osv. I. 366. Cožkoli za starým úřadem mimo vydání přijatých hotových peněz si- rotčích zuostane ouřadu novému, aby za nimi nic nezůstávalo, odvozovati mají. List hrad. 1581. Tč. Zůstává li za nimi ten glejt, čili jest na rathouse před úřad položen? Žer. 324. Chce se ženiť a zůstává na draho- belcích (býti bez bytu). U N. Bydž. Kšť. Peníze Bůh ví za kým z-ly. Vrat. 191. A ještě na tom dvoře zuostala byla jedna hřivna platu. List z r. 1502. Co budeme dělať, tatíku, dcera nám zůstane na krku. Čes. mor. ps. 223. Kterýžto kmen (Benjaminův) zůstal při kmeně Judově a tudy při chrámě a pravé službě boží. Sš. I. 113. Ó zlaté dítě, zůstaň zde a těš se tu chvíli. Slez. ps. Zů- stanu radši v jihlavském kraji, najdu si děvče hezké z Moravy; Hrajem, hrajem na palicu, na tu velkú kyjanicu, kdo pozadu zůstaně, ten palicu dostaně. Sš. P. 317., 445. Zůstaň radši hned u rane; Já doma zůstanu mezi horami; Vše jsem propil, jen jsem zůstal v kalhotách. Er. P. 119., 215., 364. Důstojenství zůstalo při nich dědičně. Osv. I. 166. Ostatky knížecí zůstávaly ve zvláštní kryptě pod oltářem; Následství zůstalo jediné při rodě Vratislavově. Ddk. II. 317., 367. Slabí pri tom hneď zostali nazad, i mocnější jeden po druhom vystávali. Zbr. Báj. 4. Sigismund Batory zůstával v Praze. Dač. I. 190. Falckrabových zbito k pěti stům a mnoho Čechů tam zůstalo. Let. 261. Mnohé osoby vně (im Auslande) zůstávající. 1638. Jestliže by co dluhuov mimo to na pro- dávateli zuostalo; Jedno jsem sám v jistbe zuostal. NB. Tč. 218., 251. By to na tobě nezůstalo ; Hleďte, aťby vám čepci na vašich hlavách zuostali; Jiných 1200 koní jest zuostalo na Hodoníně. Arch. II. 19., IV. 90., V. 327. Uzdravený při Pánu z. chtěl; Jestliže jest hřích jaký zabiti ho, nechť to na nás a našich dětech zůstane. BR II. 150., 127. b. Také pod hedbávem a zlatem otroctví zůstává. Kmp Č. 148. (Seneca). Išiel Jób po Jóba, zostali tam oba dva (když se ani posel nevrací, ani ten, kdo pro posla poslán byl). Zátur., Šd. Kdyby bylo po vůli psí, nezůstalo by kobyly ve vsi. Brt. L. N. II. 334. Chval cizinu a zůstaň doma. Tč. Šidla v měchu nezostanú, bo se budú klubať, až se vyklubú. Slez. Opav. týd. 1885. č. 21. Z. na vojně (umříti). V. — s kým. Zůstaň s námi. Ros. Na tom zůstal s svými radami, aby.. . Flav. S takovou věcí ať mi zůstane doma. Dch. Z s někým ve spojení. Us. Pdl. Položil ji pirko na jeji ramenko: zostavaj tu s panem Bohem, ma mila galanko. Sš. P. 399. S Bohem tu zostaňte. Odp.: No choďteže s milým pánom Bohom! Dbš. Sl. pov. I. 384. Zustaň s Bogem dzěvucho. Slez. Brt. Ps. 142. Nebude človek s hovädom slušne nakládať, pokuď zostane hovädom on sám Zbr. Báj. 55. Bratřičci rozmilí, zů- staňte tu s Bohem; Zoztavaj tu s Bohem, ty moja panenko, něbudu vic chodić v noci pod okenko. Sš. P. 146., 371. Elisabet, krá- lovna anglická, od dávna s králem hispan- ským v nepřátelství zůstávala. Dač. I. 155. Ona s svým prvním manželem jedno tělo zůstává. BR. II. 23. a. — kde jak dlouho. Zůstal tam rok. Us. Z. někde přes noc, přes svátky. Vrat., Št. Dobrá památka zů- stává na tisíce let. Har. Nechť to zůstane do mého příští. Us. Ta síla do starosti mu zůstala. Br. Až do posledního dne nepře- možená zůstane. V. Štěstí nedlouho zůstane. Us. Vdovou do smrti z. chce. Us. Šd. Z. do rána. Er. P. 447. A plnou měrou v dluhu zůstanem jak lásky tak i služeb na věky. Shakesp. Tč. A zůstal jsem u něho dní patnácte. Sš. II. 12. Vladislav zůstal až do 12. dubna na živu. Ddk. II. 466. Jakž byla královna, zůstávajíc až do smrti své v stavu panenském, za živobytí svého nařídila; Ru- dolf v Plzni drahný čas zůstával; Poselství turecké v ten celý sněm v Praze zůstávalo; Vše zůstává do vůle a smilování božího. Dač. I. 161., 195., 239., 284. Iason na ostrově Kolchis za měsíc zůstane. Troj. 59. Asi za dvě léta u vězení zůstávala. Žer. Záp. II. 87. — kdy kde. Oni po nás ve vězení zůstali. Vrat. Po té rvačce zůstala v ho- spodě louže krve. Sych. Zůstal po škole za Kamny. Us. Země česká zůstávala při stvoření světa déle než jiné okolní země pokryta vodami. Tk. Č. 1. Zůstala-li Morava za panování Boleslava ve správě biskupů pražských. Ddk. II. 92. Po sv. Duše zůstaň v kožuše. Vz Svléci. Er. P. 72. Ve čtvrtek zůstali jsme v postu. Pref. 503. Nebezpe- čenství, ve kterém těmito přeběhlými časy zůstával, již minulo. Žer. 339. Po odpuštění hřiecha neb provinění zóstavá pokuta. Hus I. 336. — (komu) z čeho. Ze 100 zlatých zůstalo mu 5 zl. Z celého jmění po všech ztrátách málo mi zůstalo. Ml. Sežerú ťa, že ani kostka z tebä nezostane. Č. Čt. II. 481. Zelezník to všetko rozdriapal, že z toho ani niti nezostalo. Dbš. Sl. pov. VII. 95. — (co) komu. Nezůstalo mu nic Kom. Abyste nás neobviňovali z lakomosti, zostaň vám tu všetko. Zbr. Lžd. 242. Zamiloval som si dievča čiernooké, ale mi ho nechcú dať. A čože sa stalo? dievča jim zostalo, už mi ho včul dávajú. Sl. spv. VI. 215. Chyťte ho! No len no! sadkajte si málo, ešte mi tu kvapka vínečka zostalo! Btt. Sp. 12. Zůstala nám toho vína živá krapka (velmi málo). Km. Že jí půl kopy soli ještě zuo- stal (schuldig bleiben); Že jemu dva zlaté toho zuostal; Zuostalo nám drahně kur, ješto nám lidé nanesli. NB. Tč. 146., 163., 274. — mimo co. Z mimo věc, ausser dem Spiele bleiben. Dch. Což kněžie mají, to jest chudých, což zóstává mimo potřebný hodný oděvec a potřebici. Hus II. 199. — po kom. Zostaly po něm drobné děti. Us. Šd. Neznal som otca, neznal matičky, nič mi po nich nezostalo. Btt. Sp. 63. Lepší, že po tobě něco zůstane, než když tobě se nedostane. Us. Tč. Co zde po lakomci zů- stane. Er. P. 514. Živa po něm nezůstanu; A co po mně zůstane, všecko milá dostane, nevím mnoho-li; Po tobě synečku, památka zůstala. Sš. P. 96., 419.. 532. Po něm tři synové zuostali. NB. Tč. 160. Takový se libí a chvála po něm zůstává, že krásně čtení vykládá. Chč. 375. — proč. Jindřich Charvát zůstal ve vězení na rathouze pro řeči zbytečné. Dač. I. 102. Jeho arcisídlo zůstalo po přání císařově posavadnímu kan- cléři jeho. Ddk. IV. 19. — nač. Ta stará panna zůstane na lák, V., na ocet (nevdá se). — čím, kým. Z-la svobodnou. Us. Tys ešte ten mladý šohaj! Tvoje nebo (nebe) je ta naša sláva, súženie naše tvojím zostává a družina naša tvôj ráj!; Musí sa v mále dokázať verným, kto nechce večne zostať mizerným. Č. Čt. II. 143., 155., Ntr. V. 23. Drotár som ja, drotár budem, dro- tárom chcem zostati. Vz Drotár. Sl. spv. III. 91., Sb. sl. ps. II. 1. 19. Slovenka som bola, Slovenkou zostanem. Slov. 52. Politika prospěchu jest a zůstane vlastní pobůdkou tak zvaných politických svazkův a politic- kých spolků. Ddk. V. 9. Pred nežnou tvojou ľubosťou kloní sa smelosť moja: Týs láskou zostal víťazom, ja ranen idem z boja. Vaj. Tat. a mor. 7. Aby tú poctu vďačne prijal od občianských dcér a vždy zostával otcom a obrancom poctivých a robotných dievok. Phld. IV. 470. Hořelo srdečko, hořelo pla- menem a když dohořelo, zostalo kamenem. S. P. 274. Žádný nemůže landfrydníkem býti, kdo cizozemcem zůstává. Žer. 344. Sigismundus Švéda králem polským zůstal. Dač. I. 168. Matka Kristova pannou zů- stala. Bart. 234. Z. ředitelem města. Vrat. 150. Nepilností a neumělostí (řečníků) pravý za křivého zóstává. Vš. Jir. 65. Zůatávám tvým přítelem, Kom., stálým, V., klidným. Ml. A ja tebe verným na věčnosť zostanem. Sb. sl. ps. II. 1. 49. Nezůstali dětmi. Br. Z. služebníkem někoho, Kom., dědicem. Us. Kdoby měl konečně zde králem z. (se státi). Břez. 202. Osla bár do Viedne poženeš, predsa zostane len oslom. Mt. S. I. 124., Sb. sl. ps. I. 124. Svině zůstane sviní, by na sobě zlaté sedlo měla. Na svini by i zla- tohlav vstrčil, předce sviní zůstane. V. — Pozn. Zůstati přibírá přísudek jmenný, vz Podmět. — k čemu. V komoře k snědku nic nezůstalo. Sych. — jak. Z. bez úhony. Sych. Ten lék zůstal bez účinku. Ml. Nad- bytkem zůstalo hořice přes žejdlík. Sych. Ustavičně z. (trvati), věčně. V. Ať to tedy zustane tak. Us. Z-li jsme jako ohromeni. Sych. 6. Když se mu dcery povdaly, zů- stal vdovec jako pařez o samotě. Sych. Tam z-li odpočinkem asi den dva. Koll. IV. 119. Spis ten zůstal v rukopise. Us. Z. pozdě do noci v hostinci. Us. To nezů- stalo bez vlivu na .... Us. Pdl. Nebohá chudoba musí zostat bez prátelov. Slov. Tč. Zůstal jak smrť (zbledl), jak opařený, jak by ho horkou vodou polil, jak by ho opařil. Us. Šd. Zostala som sama jako hruška v poli; keď hrušky z nej spadly, sama v poli stojí. Sl. spv. III. 111. Zůstal tedy nejspíše bez svěcení. Ddk. II. 324. Z-li o samotě. Kn. poh. 375. Aby podlé vyvolení předúloha boží zůstala. Sš. 1. 97. Z. na sirobě. Kam. A zuostalo-li by co nad takový dluh, to mu vedlé práva příslušeti má. NB. Tč. 51. A takéť vám věděti dávám, žeť sem s Táborskými zóstal za jeden člo- věk. Výb. II. 281. O tom takto zůstáno (ustanoveno jest). Brikc. — proti čemu. Proti tomu meči žádná zbroj z. nemůže (mu odolati). Biancof. — čeho = opustiti co, zastaviti co, nechati čeho. Zůstaň zlého. Ros., Ben , V. Z. svých hříchův. Štelc., Ctib. Liška svých vášní nezůstane. Reš. Nezů- stane žába močidla. Mus. — s inft. Na zadním díle nám zvostala (zuostala) ryž vázať. U Bohusl. na Mor. Neor. Zůstal státi, správně: zastavil se, stanul, zastavil (koně). Vz Konec. Os , Kos. Zůstaň seděti, správně: seď, seď ještě, seď dále. Zůstaň státi, správně: zastav se, stůj. Hodiny zů- staly státi, správně: zastavily se. Zůstali vězeti v blátě, správně: uvázli, uvízli. Vz Uvisnouti. Ale máme také: Hrot v něm zů- stal vězeti. Troj. Zůstal státi, viseti, klečeti, seděti atd. má smysl: visel, klečel, seděl a nepřestal viseti atd. Když tam vstoupili, on zůstal klečeti, seděti, viseti i, e. klečel, seděl, visel právě a nehnul se, zůstal kle- četi etc. Cf. Slov. III. 625. a 645., Infinitiv Brousek 3.