Voda
Voda. Nehodno ho jo, okrem duše; iba do vody hodiť; V. nenio dobrá ani v čižmě. Slov. Zátur. V. má tenký pysk (všade se prodere). Phľd. 1893. 700. Není blaha bez vody. Vrch. F. II. 121. I voda v žízni chutnější jest vína. Vrch. Rol. XXXI. 37. Kam vodě dolů, tam teče; Které vody nejprv dojde, tu pije (o vdavků chtivé); V., kam jí prokopá, tam poteče (tak lze i lidi vésti). Bl. Gr. 295., 297., 316. Roz- koší nápoj vody čerstvé jen jest zemdlenému, ale smrtí tomu, kdo v její vlny vrhá se (každá přílišnosť škodí). Brab. 65. Zdá-li se o veliké vodě, samá mrzutosť. Us. Tkč. Dy prši do božího hrobu, bude bida o vodu. Slez. Nov. Př. 452. Vodu pijem, vodu jiem, kým že čer- tom živ budem (stěžující si na samé polívky); Nazdal by si sa, že nevie vody zamútiť. Slov. Nov. Př. 440., 510. Napij se vody, neuděláš kapse škody; D\ť voda néni kmotřenka (když kdo šetří čistého talíře, ubrusu atd.). Mor. NZ. V. 514., 546. Ctění vody v Herálecku v Cech. Vz NZ. III. 342. Jiné pověry o ní vz v Zbrt. Pov. 169. — V. = moř. Brt, I). II. 412. — V. Z vody do vody = jakési jídlo, jakási kořenná moučná polévka. Žďár. Nár. list. 1894. č. 156. odp. feuill. — V. Vodu vozit. Vz Tanec mor. (3. dod.). — V. Stará Voda = říčka ve Vratimově na Frvdecku. Věst, op. 1894 19.