KutitiKutiti, fodiendo eruere; moliri, machi- nari, od kouti prostředkem parte. kut
. Šf. III. 488. Ten včera kutil (lál, schimpfen)! Mor. Vck. —
co
jak. Pokutně zlosť k
. Smil v. 469. Mžhúraje okem zlosť kutí. BO. — kd
e. Nazírá, co se to kutí
v hustiny lóně. Ntr
. V. 25
. —
čím kde. Kuce-li (šťourá-li) kdo bičiskem v ohni
. Mor
. Brt. —
na koho —-- mluviti; hubovati. Ten se naň něco nakutil! Ten mu vykutil = vy- huboval. V Bystersku, Sn., u Olom. Sd.