SlehnoutiSlehnouti, hni, hna
(ouc), hnul a
hl, utí; s
léhati, slíhati; sležeti, 3. pl. -ží, slež, že (íc), el, en, ení. — S. =
polehnouti, sich niederlegen;
dolů odněkud lehnouti, sich Herunterlegen;
poroditi, do kouta přijíti, niederkommen, ín die Wochen kommen, kindein ;
ztěhotniti, beschlafen;
se =
sp
olu slehnouti, směstnati, sich zusammenlegen, Raum haben;
ssaditi se, tratiti se, ubývati, sieh senken. Jg. —
abs. Slehl (lehl). Již týden, co slehl
a (porodila). Ros. —
odk
ud kam: s postele
na zem. Ros. — k
ým: synem, dvojčaty s. (je poroditi). Plác. —
komu kdy. Žena mu včera,
před týdnem
, po posvícení atd. slehla. Us. —
koho: ženu slehati (ztěhotniti). V. —
k čemu: ku po- rodu s. Lk. —
se. Hráz se slehla; slehl se dům. sníh (ssadil se). Us., Vys. —
se kde, po
kom. V jednom loži se slehli. Us. Co by se po něm voda slehla
(nic o něm ne- slyšeti, kam se pojednou děl). Prov. Zmizel, jak by zem po r.ěm slehla. Kšá., Kf
., Km
. Po těch slovech zmizela, jakoby se byla
země pod ní slehla. Us
. Kd., Šd. Víno
na dně se slehlo (ssadilo). Jád. Na
kom se to slehlo (na
koho se to svezlo)? U Chocerad. Vk. —
se jak. Pořád že tolik a
tolik tisíc, až naposledy slehlo se
na třech (byly jen tři). U Chocerad
. Vk. —
se s kým: se že- nou (spáti s ní)
. Troj
. — Gen
. —
se s kým kam. Mudrochův se obor za ní sbíhá
a s ní spolu do mohyly slíhá
. Sš. Bs
. 202.