Věty výpustkovéVěty výpustkové,
elliptické. Svoji k své- mu (i. e. se hlaste, hleďte, se mějte a p. ). Věty výpustkové jsou věty nedokonalé; mají platnosť vět úplných, ale tvaru vět úplných nemají. Sbíhají se zejména: 1.
v rozmluvě. Kdes byl včera. V Lužánce. Sám ? S bratrem. Vm. N. o v. 13. Na mor. Zlínsku: Šak já vám povím, dám, až enom (větou takovou vyhrožuje se trestem
, pomstou do budoucna)! Pomož nám! Ale pomožu, pomožu. Že by to drahé bylo, néni. Dajte mi kúsek! Na mor. Zlínsku. Vz Brt. v Mtc. 1878. 29. — 2.
V příslovích, zvoláních a p. Pěšky jako za vozem. Chvála Bohu! Sláva mu! S pánem Bohem! Ticho! Pozor! Zajíc! Vm. ib. 13. —