VypovědětiVypověděti (vypovodíti), povím, pověz, pověděl, děn a dín, dění (povězen, zení pozdější tvary; cf.
věděn a
ne: vězen); vy- povídati, vypovídávati = vysloviti, vyřknouti, aussprechen;
říci, vyjádřiti, ausdrücken, sagen;
pověděti, vypsati, vylíčiti, erzählen, her-, aus-, aufsagen, sagen;
nález učiniti, vynésti, zu Recht sprechen, (Urtheil) aus- sprechen;
ohlásiti konec nějakého závazku, povinnosti, stavu, aufkündigen, aufsagen;
vy- puditi, vyhnati, verweisen, verbannen
, hin- ausschaffen, in die Acht erklären. Jg. —
abs. To vám bylo, ani není možná v
. (un- aussprechlich).
Us. Šd. Když vypoví
, ať si vypoví, šak só ješče mládenci jiní. Sš. P. 224. Jazyk rozpustilý, co nechceš
, vypoví. Mor. Tč
. On už vypovídá (= vůčihledě slábne a schází. ) Mor. Vck
. —
co: příběh, Us., nález, přátelství, pokoj, příměří, poslu- šenství, V., vojnu, Ros., válku. Ml. To takto vypovídáme a na věčné časy za právo usta- novujem. Zř. F
. I. A. X. 2
. Kdož stačí vy- pověděti svízele a společné ztráty tohoto pochodu? Ddk. II. 86. Blázen, co ví, to vypoví. Mor. Tč Jestliže bychom kterých při pozapomenuli a tak jich v
. obmeškali (= nevypověděli), to nebude ke škodě žád- nému. Arch. II
. 294. —
co komu (vz V. co): službu, nájem, Us., peníze, jistinu,
Ros
., žold,
V
., poslušenství králi. Pal. Děj
. IV. 2. 377. Aj středo, středo, jak seš dlóhá, že mně můj syneček vypovídá! Aj vypovídá, vypověděl a už včera večír s jinó seděl Sš. P. 204
. Měl jsem takovou radosť, že vám to ani v. nemohu. Us
. Šd. Tatíček už nám vy- povídajú (slábne). Mor. Šd
. V. někomu byt.
Us.
Tč. Ztuhlý sval mi službu vypovídá.
Čch. Jak mu to hospodský vypověděl, syn přenáramně zaplakal. Brt
. S. 153. Aj mamko, zlá novina
, už mně syneček vypovídá, vy- povídá, vypověděl, včera večer s inú seděl. Brt. P. 84. Len tak chytá dych do seba, aby jim odrazu všetko vypoviedal; I veru, ako došiel domov, priam jej vypovedal ho- spodu. Dbš. Sl. pov. III. 78., VI. 61
. Nyní již mě hlavička bolí, dyž tam jinej chodí, dyž už mně má milá vypovídá; Dyž ty ňa (mne) dokonce nechceš, já ti vypovím. Čes. mor. ps. 118
., 189
. Voda ho nevzala, na vojno se nedal, jenom že své milé včera vypovídal; Vyvila sem ho na věneček, už mně vypovídá syneček; Má milá mně vepo- vídá, já hí (jí) vypovím spíše; Má panenko milá, nic se (ty) nedurdi, dyž já ti vypovím, jiného si najdi; Esli mně vypovíš, já půjdu za jinú; Vypověděl mně milé (milý), při- pověděl zas jiné; Dež mně vepovídá, ne- chať mně vepoví, šak se mě zas hiné se- neček namluví. Sš. P. 223., 224., 273., 309., 397., 656. V-děti někomu víru, válku. Ddk. II. 327., III. 7. —
co jak. Věci zvláštní
zvláštními slovy v. Kom. Až někdo zřejmým slovem vypoví. Msn. Or. 135. Případněji nedala se asi v
. nevážnosť, s kterouž
.... Ddk. II
. 301. S pohrůžkami králi polskému příměří vypovídal. Dač
. I. 161
. Lživě
o něm vypovídají
. Sš
. L
. 207
. Povědění
v krátkých slovích smyslu mnoho vypovídající. Kom. II. 325
. A cožkoli sě
v té výpovědi vypo- vídá a přikazuje, to sě vypoviedá
pod zá- kladem a pod pokutami ve smlouvě hra- decké
. Arch
. 11. 274
. —
oč kde. O ty trhy takto vypoviedámy. Arch. I. 224. Tu věc mezi stranami slyšev a jak jedné strany stížnosť tak i druhé odpor se vší bedlivostí váživ, takto
mezi nahoře psanými podda- nými svými o takou rozepři vypovídám. Pam. Val. Meziř. 94. A cožkoli se
v té výpovědi v-dá... Arch. II. 274
. —
o čem. Takto o tom jsú v. a to na místě postaviti ráčil
. 1532. Mus
. 1880. 497. Kronikář v-dá o tomto mocném pánu k r
. 1099., že... Ddk
. II. 335. Tu my slyševše žalobu Pražan a jiných měst takto o tom vypovídáme a nalezáme. Dač. I
. 129. To všecko pilně roz- vážíc takto o tom vypovídám, že
... List z roku 1557. Tč. Takto o tom vypovídají. Ros. — Trip., Aesop. —
co za co: za právo
. V. —
koho odkud (vyhnati):
z vlasti, ze země, z města, V., z domu, D., ze škol, Br., z bytu, Th., z učení (za vy- učenou dáti). Zlob. Proto vypověděl Štěpán biskupa ze země; Protivné mnichy z klá- stera sázavského v-děl; Vojtěch v-děn jsa z říše, žil v Apulii. Ddk. II. 96., 199., IV. 91
. Odbojný má z obce království českého býti vypovědín jako zhoubce a rušitel práva Zř. F. I. C. XXIX. V-děl mistra Jana Paška z Prahy
. Dač. I. 115. —
proč. Aby z země všem klevetnicím pro paměť vypověděna byla. Půh.
Týž kronikář
z přílišné odda- nosti ke kapitole vypovídá mnoho o tom, co svědčí ve prospěch Jaromíra. Ddk. II. 220. V. něco z hněvu. Anth. Jir. I. 106. —
se
z čeho kdy. Stavil se po ranní v ho- spodě, aby
do oběda se ze všeho v-dal. Us. Šd. —
co na koho. A bědu na sebe v-dá. Sš. I. 8. —
co k čemu. Někdy blázen k užitku pravdu v-děl. Na Slov. Tč. —
koho kam: do vyhnanství.
Šb. —
aby. Vedlé toho páni dávají Purkartovi za právo a vypovědají, aby Jan jen mu toho hradu postúpil. Arch. 168. Najprve takto vypovie- dámy, aby.... List z r
. 1449. Mus
. 1880. 404. —
s adv.: dobře, hlásky ostře, dlouze vypovídati (vyslovovati), Klat., něco stručně, Kom., mocně (mocnou výpovědí vynésti). D. —
co proti komu, tato vazba není posud doložena,
lépe: seznati co na koho. Rk., Jv.