Ruda, rudka, rudička
Ruda, rudka, rudička, y, f. BO. R. = země od červenosti neb zerzavosti tak na- zvaná, v níž se kov rozpouští. Jg. R. z koř. růd (rtdíti se). Gb. Hl. 145. R., koř. rbd (růd), přípona -a. Mkl. B. 22., 23. Sr. lit. rouda, rothe Farbe, rudas, roth, lett. ruds, goth. rauds-, roth, stind. löha z rödha, röth- lich. Koř. rbd, stind. rudh-ire. Mkl. aL. 173. Vz Ruměný. (Hý.). Das Erz. Rudy a kovy jsou nerosty pevné (pouze rtuť jest tekutá) a obyčejně vidu kovového; obsahují nějaký těžký kov, což se poznává po větší hut- nosti, mnohdy již potěžkáním v ruce. Bř. Rudy jsou nerosty vidu a) kovového n. b) nekovového, obsahují některý z těžkých kovů ve sloučení s kyslíkem a vynikají velikou hutností. Ad a) barva: černá, železná, oce- lová; ad b) barvy všecky mimo zelenou a . modrou. Horníci jmenují rudami všecky ne- rosty, z kterých se kov dobývá a na které se doluje. Bř. Ruda a) cínová n. cínovec, der Zinnstein, hnědá, černohnědá, hnědožlutá, bílá, průsvitavá, neprůhledná. Obsahuje ky- sličník cíničitý (79% cínu a 21% kyslíku). — b) Wolframova, das Scheelerz; desko- vitá, roubíkovitá, vláknitá, černá, zahnědlá; obsahuje kyslík, kysličník železnatý a man- ganatý a kov Wolfram. — c) Chromová (chromit), das Chromerz, zrnitá, černá; ob- sahuje mimo jiné chrom. — d) Uranová n. smolinec (nasturan), das Uranpecherz, smolně černá; obsahuje mimo jiné urán. — e) Ma- gnetová n. magnetovec (magnelit), černá; ob- sahuje kysličníky železnatý a železitý. — f) Lesklá železná, das Eisenglanz, černá. Z tenkých lupínků jejích skládá se silným leskem vynikající: slída železná (der Eisen- glimmer). Tvar napodobivý je krevel (der Rotheisenstein): vláknitý, zrnitý, čočkovitý, seménkovitý, celistvý (tento otírá-li se snadno a barvili, slove: rudka, der Röthel). Lesklá
železná r. jest čistý kysličník železitý (70°/0
železa a 30% kyslíku). R. železná žlutá
(xanthosiderit). — g) Hnědá železná n. hně-
del (der Brauneisenstein), r. bahnatá. Hnědel
obsahuje kysličník železitý a vodu. Odrůdy:
krevel vláknitý, hnědel hlinitý, celistvý a
zemitý, ruda bobová, bahnatá. — h) Burel,
der Braunstein; obsahuje 63% manganu a
37% kyslíku. Burelu podobá se: manganit
a psilomelan. — i) Měděná, das Rothkupfer-
erz; obsahuje kysličník mědičnatý, 89% mědi
a 11% kyslíku. — k) Bobová, antimonová,
bahenní, červená, jaterná, manganová, ni-
klová, zelená, zinková. — Vz Bř. N. 279.,
Schd. II. 50.—59., KP. III. 63., 86., IV. 722.
R. zlatá, stříbrná, ocelová, olověná. Us. R.
kobaltová, rtuťová, zinková atd. Krč. Geol.
201., 203., 266., 324., 333., 343., 449., 457.,
494., 607., 623., 646., 842,. a j. Umění o ru-
dách, D., žíla rudy. Us. Supina od rudy =
okuje; krušec, balvan rudy. R. suchá (stří-
brná málo n. žádného olova v sobě nema-
jící), divoká (arsenik n. síru držící n. která
ohněm snadno se nerozpouští), chudá (málo
kovu v sobě mající), jadrná (cizích částí
více méně prostá i bohatá), bohatá (mnoho
kovu držící, r. kovem bohatá), syrová (ještě
nepražená), Vys., nadřazená (natrefená, Erz-
anbruch), obroční (v záloze). Am. R. kame-
nečná. S. N. R. mědi, stříbra, železa, olova,
zinku, cínu, niklu atd. Vys. Rud dobývati,
, rudy hledati. Us. R. trvá, dodržuje. D. Rudu
sekati, stloukati, vysekávati, buchati, pu-
chřiti, Šp., zaslepiti (zamazati, z podvodu,
aby jí nebylo viděti). Am. Ruda při kahánci
(svítilnici) nosákem atd. (vz Havíř) se kopá,
seká, na hunty (vozíky) nakládá a na nich
ze štol na den vyváží n. do kyvlí se dává
a provazem (lanem) pomocí vratidla na den
se vytahuje. Vz Puchárna. Pt. Ruda se roz-
tratila, r. přichází, rudy ubývá. Vys. Rudu
vydržeti (přebíráním od jalového kamení
odděliti), nadraziti, rudy dosáhnouti, rudy
dosednouti (na ni přijíti), na rudě dělati, po
rudě dělati, těžiti rudu (jí dobývati), rudu
(z dolů) hnáti, vyháněti, vytahovati. Vz S.
N. Rudu roztlouci, rozděliti, přebrati, čistiti,
pražiti, vážiti, vyvážeti, na den vyhnati (vy-
táhnouti), rozrážeti, práti, najíti, na rudu
přijíti, na rudu kopati. R. drží zlato. Vys. — R., rez (déšť červený, rezavosť na rostlinách působící), der Mehlthau, Rost. Déšť příliš-li se zahřeje, dělá se ruda aneb rez. Kom. Když slunce svítí a déšť prší, tehdy r. padá. Us. Tč. Ruda a medovka nepocházejí z povětří, nýbrž z listů samých. Um. les. Po rudě (manně, rzi) sláma zčerná, klasy zůstanou hluché. Vaň. — R., bolus armenus, lék. Sal. 226. — R., tuhý urvalec. To je ruda! Ros. — R., ves u Richenburka; b) ves u Nového Strašecí; c) ves u Velik. Meziříčí, Eisen- berg; R. německá, Deutsch-Eisenberg, ves u Nového města na Mor. PL.