Zrno
Zrno, zrnko, zrnečko, zrníčko, a, zrnce, e, n. Z., zrbno n. zn>no, granum, lit. žirnis, goth. kauern, skr. ´gîrna (m. ´garńa), tritus, conterere. Schl. — Z. = malé, kulovaté, tvrdé tělo, das Korn, Körnchen, Körnlein. Cf. Kk. 49., 85., KP. IV. 289. Z. písečné, Jg., zlata, železa, soli, Us., prachu, kadidla; zrna z ně- čeho dělati. D. Z. krystalinické, krystalli- nisch, solné, das Salzkorn, spodiové, Spo- diumkorn. Šp. Vaření na zrno, das Korn- kochen. Šp. Zlaté zrnko. Dch. Z. chloro- fyllové. SP. II. 100. Zrna škrobová. Vz Schd. II. 164. — Z. = kulovaté semeno ro- stlin zvl. obilí, das Korn, der Getreidesame. Z. pšeničné, žitné, ječné, prosné, máku, olivy, bobku, granátového jablka, Us., hrachu, vinné, D., pepře, fíkové, Ros., jalovcové, Kom., balšánové, citronové, šípkové, Kh., bobu, klokoče, Š. a Ž., hluché, zamrklé, zunavé, Šp., sčedodějné (u lišejníků), das Brutkorn. Vz Rst. 526. Z. jedovaté. Ž. wit. Deut. 32. Z. zárodkové, nucleolus.. Ves. IV. 89. Z. v plevě, bespelztes Korn. Šp. Nalité zrno vinné, quellende Weinbeere; kávová zrnka, Kaffeebohnen. Dch. Zrno obilné. Št. Kn. š. 28. Z. hroznu. Kká. Částky obalu zrna (sladového): plucha, oplodí a osemení. Dch. Zrna z plev klobati; zrnka s hroznů obírati. Dch. Z malého zrna velký strom, z malé příčiny velký následek vyrůstá. Tč. exc. Vybral si ho jako zrnko z plev (do- brého ze špatného rodu). Jnda. Ječmen je už do zrna vymlácen (= všecek). Tlamicho- vic zvou přes zrno (vždy někoho opomíje- jíce). U Chocer. Vk. Husi zaskočilo zrnko turkyňové, ein Kukurutzkörnlein. V již. Mor. Šd. Budeme živi, kerak zrnka v klásku (svorně). U Domažl. Jrsk. Tu máš, povedá, toto mi do jednoho zrnka povyberáš. Dbš. Sl. pov. I. 78. To sa mu len tak poťapilo ako slepej kure zrno. Mt. S. I. 110. Žita na holém zrně nachází se hotového luken 378, Sl. let. III. 79. Zrno v mene božom siato šíre diale poschodilo a zeleným rúchom polia prerozkošne ozdobilo; Zrno nedobre usušené potuchlo (zatuchlo). Zátur. Bola taká suchota, že sa na poli šíre diale temer nic zrna neurodilo. Zátur. Priat. I. 7. Sle- pička po zrnečku klove. Brt. S. 81. Viatno, siatno zrno budú mať (na vití, na setbu). Slov. Hdž. Šlb. 32. Na zrnko se rozdělili. Hdk. C. 337. Pod podobenstvím zrna obil- ného. BR. II. 58. (Kněz dobrý) sv. slovo, jenž jest siemě, v zemi, t. j. v srdci zaorává a z plev zrno vytiskuje, to věz, že pravdu od nálezkóv lidských a ode lží děli. Hus II. 199. Jáť se musím oženiti, byť můj otec zrna neosel. Dh. 130. Zrno čisté, akoby ho holub naoberal. Slov. Zátur. Slepý holub našel zrno; Slepá slepice našla zrno = ná- hodou se něco podařilo. Us. Kšť. Mnoho zrn hromadu činí (o spořivých). Proch. To pole nese desáté zrno (deset zrn z jednoho). Jg. Plat na zruč odváděti (obilí). Jg. Z. nalévá jádro; vytloukati z klasů pražmu (zrna); výtěžek zrní, v zrnu. Šp. Nezda- řilo-li se jednou, zdaří se podruhé, však jest ještě panen i hochů dosti jako zrnek na jalovci. Brt. L. N. II. 249. Vrece sa pre jedno zrno neroztvorí (o viacedetných ženách); Sejúc zrno a berúc ho do pre- hrštia hovor: Toto vtáčkom, toto bobáč- kom (chrobáčkom), toto žobráčkom a toto mne; Každý je to blázon, co vdovicu berie: vrabce zrnko zobajú, vietor plevu berie. Sb. sl. pies. I. 126., 203., II. 1. 119. Zrno tone, pleva pluje, proto přece plevou sluje. Šd. Mnoho ryb, málo zrna. Tč. Zrnko po zrnku, nasbíráš míru. Proch. I slepá slepice zrnko najde. Bž. Zrnkem po zrnku kuřátko naplní svoje volátko. Šd. Niťka k niťce, karnáček, zrnko k zrnku, koláček, Tč. Pléva zrna nepotlačí. Jg. Zdali pléva z. potlačí (pravda zvítězí)? Lb. Teď holube zrno! Prov. Mus. — Z. = dobrota něčeho, nejlepší čásť, der Kern. Z. vojska (jádro). Vrat. 167, Z. v mincovství = poměr ryzího kovu ku přísadě. Kaizl 149. Z. mince = čisté zlato nebo stříbro v minci (bez mědi), das Korn, der Gehalt. Kázal nový groš na dobré z. zaraziti; Dukáti na zrnu zlata po- rušeni byli, zlehčeni. V. Z. zlata = dobrota, čistota zlata. D. Stříž a z. Vz Stříž. Schrott und Korn. Peníz na českou stříž a z. bíti (rázu a čísla českého). Zlob. Z. hřivny, du- kátové. Nz. Z. zlata, železa, olova; stříbra (atd.) mince = množství čistého zlata n. stříbra v minci; mince dobrého zrna; stříbro na minci českého zrna mincovati; na českou stříž a z. mincovati. Vys. Z. a přísada mince, die Hältigkeit der Münže. Šp. Časopisy stej- ného zrna, gleichen Gehaltes; Je v tom zrnko pravdy. Dch. Poznal, jakého jest zrna soupeř váš (co v něm vězí). Kos. Ol. I. 12. Řeč nej- hrubšího zrna (hrubá). Us. Muž lepšího zrna. Sš. Sk. 259. Úředník dobrého zrna. Us. Dř. (Mince) naše srovnává se zrnem se všemi zeměmi okolními. Pal. Děj. IV. 2. 305., Arch. IV. 108. — Z. šarlatové = červec, das Scharlachkorn, der Körnerschild, getrocknete Schildlaus. Kom. — Z. = míra, tolik co zrno ječné v šíři obnáší, 1/12 palce, 0•22 centim., das Korn. Kom. — Z. = váha, tolik, co ječné zrno váží, 1/60 kvintlíku (kv. = 4 gr.), das Korn, der Gran. Jg. Z. váhy lékárnické. Nz. — Z. ječné = 1. otok u oka, das Ger- stenkorn, V.; 2. neštovice, housenky na spodní straně jazyku dobytčího, die Maulseuche, der Zungenkrebs. Ja. — Z. vlčí = zatvrd- losť po ječném srně, das Hagelkorn. Ja. — Z. zkažené — kaz obilí, ostí, kraví pšenice, secale cornutum. Ja. — Z. rajské, carda- momum, D , amomum grana Paradisi. Linn. — Z. rajské, semeno amomu rajského zrna (rostliny), grana paradisii. Vz Rstp. 1496.-97., Kk. 135. — Z. Vzíti něhoho na srno, germ., aufs Korn nehmen, m : vzíti koho na cíl, na mušku, lik., na někoho dobře zamířiti.