Jetel
Jetel, e, m., dětel, jetélek, jetýlek, tri- folium. Der Klee. J. m. dětel, j změkčeno z d. Vz Souhláska, Gb. Hl. 107. V již. Čech. jertel, vz r. J. višňový, nivný, prostřený, zvrhlý (bílý), plazivý, červenavý, nachový, rolní (šedivý), chlumní (žlutý, horský), pod- horní, křivolaký, luční n. brabantský (červený, paličkovatý), jahodnatý n. jahodový, švédský, zelený, Jg., Kh., Šp., bilý (koníček), brázděný, hlinožlutý, nitkovitý. Ihl. Zelený jako dětel (jako brčál). Pastva na jeteli. J. sekati, kositi, sušiti, síti, přehrabávati, kopiti, voziti, mlátiti, na půdu skládati. Jetelem krmiti. Kráva je- telem se nadula. J. dobrá píce. Us. — J. kyselý n. zaječí (modrohlávek), Sauerklee. D. — J. kozí (mlíčník), der Geisklee. Um. les. Širokolistý kozí d. Kozí dětel černý n. oby- čejný, chlupatý, křovatý. — J. matky boží, svaté Maří, kuří noha. — J. hořký. D., Reš.