RukověťRukověť, i, f. (zastr.
rukojeť), ruko- větka (rukojetka), rukovítka = držadlo, za něž se béře nějaká věc, die Handhabe, der Griff, Stiel, das Heft. V MV nepravá glossa. Pa. R. m.: ruko-jet,
je v
e, jako medjed = medvěd
. Ht
. Vz
Medvěd a Gei- tlerovy
u-ové kmeny 101 a. Strsl. rakovetb (manipulis), příp. -tb. Mkl. B. 166., 168
. R.
k řezáku, das Schnitzerheft, nebozezní, das Bohrerheft, k macku, der Rauhbankgriff. Skv. R. u konve, dveří, kordu, Ros., u vesla. V
. R. nože
. Palcát s r-tí. V. R. u sekery. Us. R. k nebozezu, k srpu, k dvířkám, k trubám, na šídlo. Kh. Nádobu za r. ují- mej. Kom. Neštěstí meč tvůj za r. drží
. Jel. R. k něčemu dělati. Kr. mosk. R. u pluhu. Psčk. R. (meče) vzdélí na pieď ručnú
. BO
. Vz Držadlo, KP. I. 533.
. 555. —
R.,
ruční kniha, der Leitfaden. J. tr., V. —
R.,
pří- čina, die.Ursache. V. —
R.,
hrsť. Handvoll, f. R. šalvěje. Jád., Sal.