1. Vepř1
. Vepř, e,
vepřek, píka,
vepřík, a,
vepříček, čka, m
. V.
= ssavec z řádu více- paznehtých a podřádu tlustokožných. Vz S
. N. Vepři mají hlavu prodlouženou v rypák, k rytí způsobilý s nozdrami v předu. Tělo jest pokryto štětinami. Vz Prase. V. divoký
, sus scropha
, babirusa, porcus babirusa, em- galo africké, phacochoerus aethiopicus, pekar obojkový a pekar pyskatý, dicotyles tor- quatus a d. labiatus. Vz Frč
. 377., Schd. II. 422., KP. III. 290. — 292.,
Prase, Vlšk. 208., 105. V
. obecný či divoký; samice:
svině n.
bahnice, mladé:
podsvinče n.
se
le. V. domácí: indijský (krátkouchý či čínský; 2. dlouho- uchý), guinejský, papuský, jelenový, ethio- pijský
. Vz S. N. V. anglický, jutlandský, turecký, polský, kopytnatý
. Ssav. Neřezaný vepř slove
kanec, řezaný
vepř n.
miska. V., Kom. V
. krmný, divoký, D
., uhřivý. Ros
. V
. kalydonský, erymantský. Vz S. N. Stáda vepřů v bakonských lesích
, vz KP
. III. 291. V. křovní
, potamochoerus africanus
. Holub I.
37. V. hrochce, hrochtá, Kom., tyje. Us. Vepře opáliti. V. Z velikých ptáků pepř a z menších hus, tu můžeš sobě ukrojiti po- ctivý kus. Rým. Divoký v. slintá a zubama seká. Kom. Maso divokého v. =
vepřovina. V. A ten v. tluče pepř (žertovné pořekadlo). Us. Dch
. Za námi chodí s brannú rukú jako za vepři. NB. Tč. 106. Cf. Svině. —
V. mořský, mořské prase, histrix; 2.
jeseter, porcus capriscus, der Seefisch, V
.; 3.
delfín, der Delphin, das Meerschwein. Jg.