5 Činný
Činný. Č. kyslík, aktiver Sauerstoff, Sl. les., člen spolku, Us., postavení, Kř. St. 2., práce, Dch., ...

1 Činný
Činný, sklonný k práci, thätig, wirksam, aktiv. Jg. Muž č. = přičinlivý, D, život. — Kůže není činná ...

5 Závisn
Závisně = závisle, abhängig. Z. činný. Sedl. ...

10 Přidavač
Přidavač, e, f. = stroj přidávací. Samo- činný p. obilí. Nár. list. 1905. 131. 21. ...

2 Praktičný
Praktičný, činný, praktisch. Říman jest méně horovný, ale p. Sš. Hc. 12. ...

1 Aktivní
Aktivní, lat., činný; a. obchod, když se více vyváží než přiváží. A. služba = sku- tečná. Rk. ...

7 Úkon
Úkon duše, víry, Činný, trpný, Hlv., animalní, vegetativní, Dk., životní, Mj., ZČ., fysiologický. Stč. ...

1 Činitedlný
Činitedlný = činný, thätig. Ros. — Č., co se činiti dá neb může, thunlich. Ros. ...

10 Kašpárkovina
Kašpárkovina, y, f. = hra, ve které jest činný Kašpárek. Bílý. Obr. 139. ...

2 Působilý
Působilý, činný; wirksam, nové slovo, Jg. ...

2 Přičinlivý
Přičinlivý, pilný, činný, betriebsam, thiitig. D. P-včmu dvojí život. Pk. P. strana (pohyblivá), eine ...

6 -livý
-livý. Zlivý (val.), pchálivý, sčaslivý, trvazlivý. Brt. D. 154. V mlčenlivý jest n vsuto. Jir. Vz N. ...

1 Geni-us
Geni-us, a, m., lat., bůh nadpřirozeností lidskou vládnoucí, ale zvl. v manželství při plození a rození ...

9 -telný
-telný. Za starodávna mela tato konc. také význam činný: očarovatelná milostnosť; nyní těchto adjektiv ...

3 Šukavý
Šukavý; -av, a, o = váhavý, neobratný, kdo se nemá k dílu, langsam, träg, arbeits- scheu. Na Mor. Brt., ...

6 Literárně
Literárně, literarisch. L. činný. Us. Pdl. ...

1 Activum
Activum (genus, lat.) = rod činný. ...

6 Dějný
Dějný = dělný, činný; plný dějů, thatig; thatenreich. Šf. Strž. D. panovník. Šmb. S. II. 145. Účinná ...

2 Obvazek
Obvazek, zku, m., obvazadlo. O. jest chirurgický, tudíž hlavně mechanicky činný prostředek hojivý, který, ...

2 Působivý, působlivý, působný
Působivý, působlivý, působný = činný, účinný, wirksam, einflussreich. Dch. Příčina p. něčeho; Slovo prohledni ...

5 Činitel
Činitel = kdo co činí. Č. nástrojný, pří- činný, druhotný. Hlv. 50. Umění svézakon ným č-lem se stalo. ...

5 Zločince, e, zločinec
Zločince, e, zločinec, nce, m. = zlo- činný člověk, der Verbrecher, Delinquent, Uibelthäter, Missethäter. ...

4 Účinlivý, účinný
Účinlivý, účinný = činný, působivý, wirksam, thätig. U. láska, pomoc, D., od- pověď (která prosbě za ...

4 Účinný, učinlivý
Účinný, učinlivý = činný, wirksam, thätig, thatkräftig, effektvoll. U. ochrana. Dch. Co jest účinnějšího, ...

5 Zámiš, zamiš, samiš
Zámiš, zamiš, samiš, e, m. = jircha, vydělaná měkká kůže, z něm. Sämisch a to z franc. chamois, kamzičí ...

7 Ozon
Ozon = kyslík činný, der Ozon. Nz., Šf. Ruk. 94.. 98., Šf. Poč. 41, Schd. I. 149., 281. O = kyslík elektřinou ...

4 Vřelý
Vřelý = horký, jako co vře, heiss, sie- dend. V. Vřelá voda, Har., polívka, kaše. Ros. Zemie vřelú krev ...

3 Skutečný
Skutečný, skutek přinášející, činný, thätig, wirksam, werkthätig, thätlich. S. život, Kram., milovník ...

1 -lý
-lý, přípona jmen přídavných: světlý, oblý, kyselý, teplý. — České činné příčestí minulého času formy ...

4 Vidění
Vidění, n. = patření, das Sehen. Vz KP. II 120., Schd. II. 350., S. N. Znám ho od v. D. Zlí budou odděleni ...

3 R. střední
R. střední (medium), když podmět činným a spolu trpným jest, když podmět rovnou měrou jest i původcem ...

5 Člen
Člen, vz Mkl. Etym. 31. = spojení dvou těl atd. Zvláštní č. moře středozemního činí záliv janovský. J. ...

5 Zápal
Zápal, u, m., z pl v pláti. Z. = zapálení, co zapáleno i čím se zapaluje, das Anzün- den, Entzündet), ...

4 Tříslo, stříslo
Tříslo, stříslo, a, n. (m. přéslo n. přáslo). T. = dříví na plot, das Zaunholz. Ohradil za- hradu tréslami. ...

2 Obchod, u, obchodek
Obchod, u, obchodek, dku, m. O., z ob- choditi. O., chození okolo, otáčení-se, ob- cházka. Bibl. Der ...

1 Časování
Časování (conjugatio, Konjugation, Ab- wandlung) jest ohýbání časoslova dle čísla a osob, způsobů a časů, ...

2 P. trpné času minulého
P. trpné času minulého. Toto tvoří se dvojím způsobem, obyčejně od sloves pře- chodných, někdy také podmětných ...

3 Rod, u, m
Rod, u, m., strsl. rodb, partus, strind. ardh, gedeihen. Mkl. aL. (59. — R., rození, die Geburt, Koupel ...

1 Časoslovo, sloveso
Časoslovo, sloveso, a, n., Zeitwort. Č. staví na jevo činnosť, která podmětu pří- sluší. Zk. Č. slovanské ...

5 Život
Život, a, živótek, živůtek, tka, živóteček, živůteček, čka, m.; strany genitivu vz a. Život, skr. gívátu, ...

1 I. Dativ cíle
I. Dativ cíle. Původní význam dat. jest cíl, směr někam. Brt. Užívá se ho k vytčení předmětu, ku kterémuž, ...

5 Živý
Živý; živ, a, o; kompar. živější. Živo, skr. gív, ´gíva, lit. gívas, armen, keal vivere, lat. vivus. ...

2 1. Přídavný
1. Přídavný. P. jméno, adjectivum, das Beiwort. Př. jméno znamená jakosť n. vztah, který se ne o sobě ...

4 Tvoření
Tvoření, n., die Bildung, Schaffung, Schöp- fung, das Bilden, Erschaffen. Vz Tvořiti. Myslí t., imaginatio. ...

1 Infinitiv
Infinitiv, u, m., způsob neurčitý (časo- slova). — a) Infinitiv jest jméno, přípona jeho -ti u přirovnání ...