KepKep, kpa, m. =
člověk nestoudný, a blá- znivý. —
K.,
něco hustého. To je husté co k. Us. Vz Kec.
— K., ženský stydký úd. Poranil ji kyjem v kep
. O. z
D., Babo stará. ' A
ona odpověděla, Polib mě v kep, ať jsem tak mladá jako ty. Mus. 1863. str. 308. O pů- vodu vz
Gl. 90.