MlítiMlíti. Bž. 184, Šf. III. 495., 501., List. fil 1883. 138., Mkl. Etym. 186. Mleti molere aus melti,
l se přesmyklo a
e se dloužilo v é
. Mkl. aL
. 2. —
abs. Chléb mlen bude. Pror. 11. a. Aby mohlo mleno býti
. Výb
. II
. 175. Tak to nemele = nejde. Brt. D. 231. Koza mele, ovca múku seje. Sš. P
. 742. Chce dříve m., než nasypal. Sk. Mel, dokud vodu máš, schmiede das Eisen, so lange es heiss ist. Us. —
koho. Zima ho mele (drobí). Us. Sd. —
čím (kam). Koza mele ocasem. Us. Brt. A to tele hlavú mele. Sš. P. 622. Odepsala stará baba penzlíkem, že prý do nich (do zubů) tuze melú jazy- kem. Ib. 612
. —
nač. Mel už na chléb bílý, mináříku! Brt
. P. 80. —
jak dlouho. Mlel hodně dlouho (byl ve vězení). Ve výcn. Čech
. Kšť., Hspd
. —
kde (jak). Me- lete pšenici, ječmen a oves
na jednom slo- žení (mluvíte páté přes deváté). U Rychn. Slad sse mele
ve mlýně
v (na) hrubší mouku. Anth. II. 419
. —
se. Vz
M. abs. Vločky (Schneeflocken) se melou (treiben wirr her- um). Dch. Kde se mele, tam se práší
. Dch. Buď si voda kalná, jen když se mele. Bž. exc, Lpř. Ať se mele (melou), jak chce (chtějí), co je nám po tom? Us
. Na Hané. Wrch. Jak se ten svět mele, tak se mele
. Brt D. 231.
Mlivo, ef. Mkl. Etym. 186.