�esko - n�meck� slovn�k Fr. �t. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextV�e
    Prohled�vat:
    HeslaObsah hesel
    N�pov�da
    Dokument Obr�zek
    Svazek:1   Strana:1087


    Museti
    Museti (v obec mluv msty: mueti, mu- m; v severovch. ech. mositi. b. ), mu- sm (a mui), musej, museje (c), el; musiti, musm, 3. p. mus, muse (c), il, en; mus- vati. Jg. U starch bylo musiti oblbenj ne museti. Ht., Musej1, m Mkl. za p. ped- pokldaje inft. musiti. Ale uvme i museti a v Jg. slovnku m, musej' vce autority, uvali tohoto tvaru: V., Kom., Troj., Jel., Br., t, Zv.; oni, mus pak jen Har. (muse, pechod). Musiti i museti, ale: musil. Ch. v P., Musi, Br., Kram., Har.; musel. Re., Oj. Dle Hylmara v Ch. P. tvar mus a- stji ne musej se objevuje. Nkte mysl, e, museti je optovac nebo trvac,, musiti' pak konc n. jednodob, ale tento rozdl jest asi nepodstatn. M. = pinucenu bti, mssen, gezwungen sein. Mus tak Bti. V. Vickni lid musej umti. V. Nechtc, ale musejc to in. Jel. Pry m. D. Z tohoto ji dan dti mui (musm). Tkadl. Neb nkdy mus viece bti vladaov pi vtie vci. St. N. k. 63. Mus se tak zachovati. Hj. Musil bti doma. Har. Dl, co mus. Co mus, to toliko udl. Co musm, rd uinm. Lb. Kdy mus, jakobys nejradi; Nemoh pemoh Musila; Musil jet vt ne Nechtl; Musil je velik pn. Lb. Musi zemiu zakleti; Mus prve Oldichovi hlavu stieti; Sv s ruk mus obsiti; O tetiej mluviti muiu; vinnho musi smtiti. Dal. 56., 61., 37., 8., 9. a jinde asto. Ale tam se musily (due) dokati. t. To je lovk dobr, e Bych musil pohledati. Na Mor. Brt. J k nmu s prem beti musm. Vb. II. 33. (Ze 14. stol. ). Stravu jim dti musil. T?v. 118. Musej zbaveni bti t. cti. Br. Nerda by koza do trhu, ale mus. Mus co osla na most hnti. Mus to shrzti jako pes hork koblih. Tce to mus vypiti. Pern to mu- s zaplatiti. Nech jet nevsk, mus toho jet pern zaiti. Kdo chce s vlky bti, mus s nimi vti. Ty mus tancovati, jak j budu pse zpvati. Kln klnem vy- raziti mus (slu). Mchem a parou ns neustra, mus na hrot pijti. Kdo chce uiti dobr vle, mus pokusiti nezvle. Kdo neprohld a neotvr o, mus mcem dotahovati. Ke vem mus rovnos mti, chce-li pravm soudcem bti. Pros, ano mus tak bti (d-li kdo neho na ns, eho odepti neradno). . Vudy mus nos vstriti. ert vdy mus svou kralku pro- vsti. Jg. M., nemohu ne, ich kann nicht anders, ich muss. Jg. Pozn. Sloveso musiti vloudilo se z nminy do na ei zajist ji v 13. slolet. Dve uvali, drbiti. ' Sraziti nm drb Ludk voje, voje sv pod jednu rnu. Rkk. 11. Ne e drbte za knz silnho mue jmieti. Dal. 10. Krom toho kladli vazbu slovesa bti s infinitivem a jin vz dole. Slovesa musiti uvaj tak Malo- rusov. Mkl. S. 155. Ostatn Slovan ho ne- maj. Proto skoro vichni brusii toto slovo zavrhuj. Ale zbyten tak dlaj, zjednalo si sloveso musiti u ns zajist prvo dom- cnosti. Kronika Dalemilova prvn pravou dokonna byla r. 1314. a v n teme skoro vude musiti, aneb vazbu slovesa bti s in- finitivem, teba a pokud se pamatuji, jen jednou, drbiti. ' Vz Dal. 10, Rozmohlo se tedy, musiti tou mrou, e ji potkem 14. stolet star, drbiti' skoro vbec a ostatn star slova a vazby z velik sti vytisklo. U Jana Husi nalz se vazba infinitivu s da- tivem velmi zdka. Tm netvrdme, e by- chom mli napod, musiti uvati a jinch vazeb dobrch, v starm jazyce bnch, jmenovit vazby slovesa bti s infinitivem si nevmati. Cf. Vechnm jest jednou ze- mti. V. Ji jest pry jti. t. A kdy nm bude umti. Vb. II. 25. Ale, jim biee uiniti, ti netbachu; Kac s liudie, bylo jim zvdti; Ciesai, neb jest tuto zabitu bti neb m tuto ubezpeiti; Tu s nm jest s ciesaem snsti. Dal. 58., 138., 141., 76. Tob jest tancovati a zde s nmi pebvati. Vb. II. 70. Jest nm dokroiti na s miesto. Rkk. 20. Tm v ochranu smo jti. Rkk. 43. I by Nmcem pti, prnti. Rkk. 38. A nynie nm na vrahy pospti. Rkk. 20. I by Tata- rovm ustpati. Rkk. 51. Vz Bti s infi- nitivem na str. 117. a. Jindy mono klsti: teba, slu, dluno, nutno oznmiti = mus se oznmiti. Nkte pipoutj musiti, m-li se vytknouti povinnos, poteba, nutnos v mysli majce toliko nutnos fysickou a moraln a zavrhuj proto ku p. nsledujc vty takov nutnosti pr neobsahujc: V noci skcel vtr mnoho strom: to musila zuiti velik boue. Jest mokro, to musilo preti. Tento dm jest vykraden, zde musili bti zlodji atd. Boue pr bti nemusila, preti pr nemusilo a zlodji pr tam bti nemu- sili. Ovem tam bti nemuseli, nekzal jim nikdo, aby tam li a kradli. Ale v tchto a podobnch pkladech uvme musiti k oznaen logick nutnosti z plnho pe- svden pochzejc: z toho, e jest mokro, jde nutn, e prelo; z toho, e dm byl vykraden, nutn jde, e tam byli zlodji. Meme tedy musiti i v tchto pkladech pipustiti. Ovem msto nho lze nm klsti indikativ se slovy: jist, dojista, nezbytn, zajist atd., tedy: zajist velik boue zu- ila; jist prelo; dojista, patrn, beze v pochybnosti byli tam zlodji. Cf. Zeteln jest, e jsou ty knihy hned z tch as v mal znmosti bti musily. Br. Nco mi- strnho a potvornho v mysli sv krti mus ten, kdo zatmle mluv. V. Musilo bti velik span nevry, v tak zptn ivot Kristu uvaliti se k vli pohanu, protoe jest byl njak uvil. Ch. 306. Zl lovk to mus bti, kter pro sv dobr d obci zlm uiti. Dal. 10. Avak chybn uvme slovesa musiti k oznaen pouh domnnky, pouhho tuen; tu stv indi- kativ obyejn se slovci: asi, bohd, snad, trvm. Msto to ve 4. stol. njak zahynouti musilo. Tu posta: asi (snad, trvm) zaniklo. Ptel mj nemus bti bohat p. m.: nen asi bohat. Ta eka musila tci tm smrem m. tekla asi (snad, zajist, tum) tm smrem. Km., Brs. 103. Ve vtch dacch ho ovem tak nemme uvati. ten mus mi dovoliti m. dovoli mi.

    Vytvo�eno v r�mci projektu Data a n�stroje pro informa�n� syst�my (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informa�n� spole�nost AV �R a projektu Informa�n� zdroje
    pro v�zkum a v�uku �e�tiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva �kolstv�, ml�de�e a t�lov�chovy �R
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. � 2005 - 2007 - 2011
    <