NicNic (m.),
nice (f.),
nice (n.) = pronus, adj., vyskytuje se rádo ve tvaru jmenném. Otec pade nycz před ním. Otc. 240. a. Ten na zemi nycz sě položi
. Ib. Poznavši to páde nicě věhlasnosť. Sv. ruk
. Al. 1096. (Anna) plačiuci páde nyczie. LMar. 37. (Troja) leží nycze. AlxV. 780. I pade nic na zemi a vece
. Ote. B. 23. a., Ta dva muže zrádná ležatá nyczie. AlxBM. 1. 36. Oné- méchu i padú inhed nyczy. Otc. 125. b. I padechu inhed nici. OtcB. 23. a.
Odchyl- kou tvar složený. Padl sem nyczy na zemi, corrni. Pror. Dan
. 8. 17. Aby padl nyczy, ut prosternat se. Ib. 3
. 10. Pán se pokloní niczi k zemi. Mand. 32. a. Josef pokloni sě nyczy na zemi, adoravit pronus. Ol. Gen
. 48. 12. (List. fil. 1886. 412.)
. Na milosť své učenice, jenž již pro tě hořem nicě. Hr. ruk. 125. To jsú svodníci, svodnice, jež čert vnese v peklo nicě. Hr. ruk
. 293
. (Zde je nice akkus. pl. závislý na vnese). Prví jsou čarodějníci, ti chodí svú věrú nyczy (nici). Hr
. ruk. 267.
(nici nom. pl. i. e
. čaroděj- níci)
. Cf. List. fil. 1884. 426
. Niczí, proni. 1424
. Věhlasnosť páde nicě před Bohem. Sv. ruk. 41. Padše nici na kamenie poklo- nichu sě. Bj.