ObálkaObálka, y, f
O. u kordulky, jinde
je
lito. Vz Honzík (který drží sukně). Vých. Č. Jrsk. XXII. 201. —
O. =
pláštík. Bludy zakrývají se obálkami lživými. Chč. S. II. 155b. —
Obalka. Zaplésti nevěstu na obalku (zavinují vlasy do kruhu, prázdný prostředek zakrývá veliká kyčka, kolem níž jsou tři zelené věnce). Slez. Vyhl. II. 113.