OdnéstiOdnésti, nesl,nesen (nešen), ení;
odnášeti, 3. os. pl. -ejí, el, en a ín, ení;
odnášívati, odnošovati, fort-, wegtragen, fort-, abbringen, davon tragen, wegbringen, wegholen. V
. — co: vítězství, ránu. V
. Voda most odnesla. Har. O. spaní, notný výprask. D
. Kdo hrstky odcizuje, i korce odnášeti může. Us
. — co,
koho kam (v co,
do čeho). Zbihoň ho- lubicu otnese v hrad. Rkk. 27. Obilí do sto- doly. Us.
— odkud. Otnesú jej chlapi
z dráhy (vz Dráha ku sedání). Rkk. 42.
— co ke komu. Rk.
— se od čeho. Církev se od učení čistého odnesla. Ohláš. Tuto knížku nesoudili jsme býti od theologie se odnáše- jící. Ler. —
se komu. Sukně se jí pěkně odnáší
, když jde. Us. —
se k čemu odná- šeti = vztahovati se, sich beziehen. Mus., Rk. —
za koho. Nevinně za někoho od- nášeti (trpěti). Šml. —
co na koho, auf Jemanden beziehen, schieben. Jak všechnu, jež se nám snad dostane
, chválu na Boha o. a odlívati máme. Sš. L. 22. Jinorodé vědy ve zvláštním vztahu se na theologii odnášely. Sš. Oa. 4. —
k čemu. K říši messiášově se odnáší. Sš. Mt. 11. Vz Odliti.