BystřitiBystřiti, 3. pl. -stří, -stři, -stře (íc), il, en, ení; bystřívati =
osiřiti, čistiti, huRtig, scharf, sauber machen. —
co: meč (ostřiti), L., vtip. —
čím: Tím se bystří zrak, oči. Jg. —
co po čem, na co: oči na věc milou. —
v čem k čemu, kam: K peklu v zlo- stech svých bystříte (kvapíte). Ms. z 16. stol.