RobRob, a, m. (rob?, rab?, servus
, rabata, robota, servitus), čes. robiti, pol. robić, facere, laborare; snad to patří k lat. labor a rab? by tedy znamenalo
pracovníka. Schl. Vz Rab. —
R.,
nevolník, sluha, der Sklave, Knecht. Každý, kdo činí hřích, robem jest hříchu. Sš. J. 146. —
R., chlapec, der Knabe. St. skl
. II. 155.
- Vz
Rab.