RobenecRobenec, nce,
robenek, nka, m
. (zastr.),
kdo počíná dělati a pracovati, angehender Arbeiter. —
R., výrostek, pacholík, der Knabe, Junge, Jüngling
. Ros. Pokud r-ci milujete dětinstvo
. R-nec domyslný biech tehdy. BO. Ale ty otěž, číť jest syn r. (puer) tento. Bj. Robenček tento. ZN. Odešel se dvěma robencoma. GR. — Martim., Lom., Pulk
., NB. Tč., Pč. 47., Půh
. II. 250., Sš. P. 11., Pass. 919., 384., Arch
. I. 184.