RovnýRovný;
roven, vna, o; na Slov.
rovnaký; rovničký, rovňoučký. R., hladký, srovnalý, nedrsnatý, nehornatý, eben, gleich, schlicht. R. pole (rovina), moře. V., míra (sháněná), Us., počet
(sudý, 2, 4, 6, 8 atd.; 2.
kulatý počet, 10 neb součin z desíti). Chce míti 103 zl. a já mu dávám rovný počet (i. e. 100 zl.). Za rovné peníze to necháte. Us. R. plochy
, lom, křes. Vys. R. jak po dlani, jak po stole (cesta, chodník). Us. Brt. Je rovna jako talíř. Sš. P. 394. —
R.,
nekřivý, přímý, gerad. Rovné tělo míti. D
. Rovnou
cestou. R
. čára, Ros.
, směr, úd. Rostl.
Rovný jako svíce; jako motovidlo (toto žertovně) Pk., Č. R
. lopata (která z jednoho
dílu jest; oppos. lopata lomená); r. hrany, rohy. Vys. Jsi rovný jako klika. Sk. Rovným na kři- vého, pravým na vinného se ber. Pk. —
R,,
kolmo stojící, aufrecht; horizontální (vodo- rovný), horizontal. D.
Často lépe: přímý. Nz. —
R.
, též jakosti n. kolikosti, též plat- nosti a moci, gleich. V. Z rodu rovného pošlý; rovnou měrou; rovným dílem děliti, na rovný díl děliti; rovné díly položiti; rovným za rovné platiti, odměniti, odplatiti
, se odměniti. V. Na rovnou váhu přijíti; rovné ceny (hodnosti) býti; rovnou myslí křivdy snášeti. Kom. Jest mu všude rovný; rovné s rovným se srovnává, rovné k rov- nému se táhne. Ros. Rovní nejlépe spolu se srovnávají. Rovný sluší rovnému. R-ý k rovnému se tovaryší. V. Vrána podlé vrány sedá, rovný r-ho hledá. V. R. se k r-mu hrne
. Č. Nerovné nedobře se druží. Lb. Rovný k rovnému, řekl ďábel a utřel svú řiť o starou babu. Ve Slez. Tč
. Rovný jsi pán, posluž si sám. Pk. Rovné za po- dobné stojí. Vz Zlý
. Lb. Lidé rovné po- vahy, vz strany pořekadel: Podobný. Doba k době, rovní k sobě. Lb
. Rovné s rovným rádo táhne zaroveň
. D. Vždy jest rovná pří- saha t. j. jedna tak veliká jako druhá
. Hus
. I
. 105. R
. lid (stejné platnosti). Smil Má jí rovný díl dán býti. Půh. II. 141. Ty mi nejsi rovna. Er. P. 30. Poděliti rovným dí- lem. J
. tr. To nenie rovná měna. Hus
. I. 79. Sv. Václav nad jiné rovné znamenitě pro- spieval. Pass. 850
. Často také. v rovných přech páni jiné a jiné nalézají. O
. z D
. Při všelikém soudu rovné buď právo původu i obeslanému
. Kol
. 9. A ti starodávným vlá- dykňm nemají rovni býti a nejsú. Zř. F. I. A. 23. Hráti s někým o rovnou. Scip. bezž
. R. váha, míra. D. Studnici společnou oba rovným nákladem spravujte; Nápad jde na bratří jeho rovným dílem
. Er.
Místo rovný klade se často chybně: stejný. Rovný jest řecké žooi-, lat. aequalis, něm. gleich: rov- nou měrou (
ne: stejnou). Stejný m
. jedno- stejný jest řecké ó,«óV, lat. idem, umus idem- que, unius modi, uniformis, něm
. einerlei, ein und derselbe, von einer Art
. Nz. str. 136. Rovné s rovným sečteno n. rovné k rov- nému dává rovné; rovné od rovného (ode- čteno) dává rovné; r. rovným násobeno dává r
.; r
. rovným děleno dává r.; jednakému rovné veličiny jsou i sobě rovny n.: dvě veličiny o sobě rovny jsouce veličině třetí, jsou si rovny. Nz. Nyní je mu všudy rovno (mlad jest, utrácí, na zadní kola se neohlíží
. Vz Marnotratný)
. C. S rovným ať se každý měří, jinak se mu zpronevěří. Č. —
komu, čemu. Právo aby bylo rovné chudému i bo- hatému. Boč. Jsme si rovni. Us. Den a noc jsou si rovny. Víd. list. Jsa roven otci
. Št. Řeči 155. a
. Právo všem rovné. Hromu rovný třeskot zbraní; Žasli nad bohactvím jeho, jemuž nebylo rovného
. Dch. Soud sobě rovných, pares curiae. J. tr. Mladý nemóž starému roven býti; Nebo jiej (jí) roven nebieše. Dal. 119.
, 66.
Po něm nebyl jest r-ný jemu ze všech králev Juda; Kristus neosobil sobě lúpeže
, aby byl rovný Bohu; Kdvby jemu roven byl, snad by jemu hro- zil. Hus. I. 162., 226., III. 118. Nejsem tobě rovna. Sš
. P. 251. Vášnivosť, jižto není rovno. Dch. —
komu v čem. V bohactvi jsem mu roven. Us. Nebylo rovné jí v kráse. lír. V počtářství není mu (nemá sobě) rovného
. Jg
. V jedné však jste rovni jemu věci. SŠ. Bs. 195
. Tři osoby rovné v múdrosti; Rovný otec, rovný syn, rovný i duch sv. to věz v dostojensťví; Z toho rozuměj, žeť (Kristus) jest s
otcem rovný v moci, v múdrosti a v dobrotě. Hus
. I. 12., 457
., II. 52
. — Hus
. II
. 72., 212
., 293
.,
III. 255., Chč. 413., Št
. Kn. š. 36
. Obě (městě) sta rownye ve zlosti. Pass. 307
. Er. —
komu čím. Někomu vě- kem roven býti. Cyr. Silou žádný mu roven nebyl
. Háj. Hlasové počtem rovní. J
. tr. Roven vždy býti povahou. Dch. R
. býti někomu bohactvím. Výb.
II. 41. Ač všecky tři osoby božské slávou a mocí rovny jsou; Tak že říše jeho rovna byla objemem svým říši krále Heroda Velikého. Sš. Sk. 98., 140
. (Hý
.)
. —
kdy. Ižádný
před tebú tobě roven nebyl. Bj. —
komu nač: na pýchu, na statek, na poctivosť. Sš. P
. 212
. Na pocti- vosť jsem ti rovna, na bohaství není možná. Pk
.. Er. P. 150. —
kde. Volte muža mezu sobú rovna. LS. v. 101. Už jsu já všady rovna mezi ženami. Sš. P. 431
. Není mu rovno v celých Oudolicích. Km
. —
pro koho. Pro moju dcerušku nerovnýs
. Sš
. P. 409. —
podlé čeho. Kristus rovný jest otci podlé božstvie
. Št
. -
R., slušný, mírný, spravedlivý, skrovný, pravý, billig, mässig, recht. Na rovném rúše a pokrmu dosti ma- jíc. O 7 vstup
. Rovný lid vedl jest. Arch
. III. 289. R-ého úmysla bud (aequo animo esto). BO
. Od vévody k r-é bitvě pobízen jsa v místě ukázaném se postavil
. Kn. R
. odplata. GR. Na rovném přestati
. Solf. Jemu se chce radějšie záhuby země, nežliby rovné přijal. Mus. Za rovné peníze
. V
. Sr. nahoře. Rovné břímě žádnému hřbetu nepoláme
. Ros. Buď jim rovnu neb nerovno (per aequa et iniqua). V. Nechť mne z súdu propustí
, chci jemu rád rovné od sebe učiniti, Hl
. Ke všemu r-mu a spravedlivému se poddávaje
. Ib. Ne- požádav r-ného ode mne pohnal mne. Půh. brn
. 1406)
. O to mi slíbil roven býti před úředníky
. Půh. olom. 1412
. A já jsem toho túžil, aby se mi o to rovné stalo
. Ib. (Gl. 301
.)
. Učiněno
jest bylo poselství ku p
. Koldovi podávajíce jemu rovného a on mimo to nám kraj hubí. 1448. Nách. Budeliť mne moci rovné potkati, rád chci přijeti
. 1445
. Pakli by která strana na rovném nechtěla dosti mieti. 1416. Aby mi o
to roven byl a Střiž mi od sebe žádné rovnosti neučinil; Slíbil mi o to rovné učiniti od svých lidí i ne- učinil; Aby se mi o to rovné stalo (Aus- gleich)
. Půh. II
. 373., 502
. Jimžby měli sami neřku desátky dávati, ale všechno, co by jim mimo rovnú potřebu tělestnú ostalo; Váha buď spravedlivá a závažie rovná, spra- vedlivý met neb strych neb čber. Hus. I. 338., II. 273. Cf. Bdl. Obr. 109.