Skřehot, škřehotSkřehot, škřehot (zastr.
skřehet), u, m
. =
skřehotání, skřek, příp.
-ot?
. Mkl. B. 118. Das Gekräusch, Klirren. V. S. zubami (m
.: zuby). Bl. Položím před sě i pred každého zde v světě hriešného oheň věčný, temnosti věčné, pláč a s. zubóv; Tu bude pláč a s. zubóm; S. zubóv, jenž jest tvrdých kostí z bolesti tlučeme, znamená bolesť, jíž bude tělo súženo. Hus L 285., 322., II
. 42., 47
. —
Skřehot, drobné kameničko, skřemení, der Gries. V. —
S.,
ostrosť hrdla. 1520.