Střet, u, střetaStřet, u,
střeta, y, f.,
střeť, i, f. =
potkání, naproti, die Begegnung. Na střetu jemu vyšli, v ústrety
. Na Slov. V střet ně- komu jíti. Výb. I. 6. Byla to pravá střeta s Pánem; Leč to byla svatá s hříchem střeta. Sš. J. 47., Bs. 206. A rozkoš rajské vnady mu vycházela v střetu. Sš. Sm. bs
. 108. (Hý.)