SvátiSváti, sviti, svěji,
svíl, svál, svín, sván, sviní, sváni;
svanouti, ul, ut, utí;
svívati, svanovati = váním dolů shoditi, herabwehen;
dohromady váti, zusamrnenwehen.
co od- kud. Vítr svál listí
se stromu. Jg. —
co jak. Vítr svál sníh
v hromadu
. Us
. Jg
. Spal ten plevel, aby v popel svanul. Sš. Bs
. 196
. Písek
na hromadu s
. D. —
komu odkud: s očí (zmizeti). St. skl
. —
čím. Láska zem- ská jest jen troudem, svane všechna božím soudem
. Sš. Bs. 58. —
koho kam. V ne- bytnosť tě obor vědců svanul. Sš. Bs. 194. —
koho s kým. Smrť chudého i s králem svěje. V.