SvěřeníSvěření, n., die Anvertrauung. Vz Svě- řiti. S. čeho. Troj. Pravili jim to jako pod
s-ním
, im Vertrauen. Háj. S. důvěrné. Er. S. něčeho ku prodeji. —
S. =
víra,
úvěr, der Kredit. Mus. — S. =
statek, který se dědici poroučí tak, aby ho někomu třetímu dochoval, fidei commissum, das Fideikom- miss. S. důvěrné, Pr. měst
., statku, Er. ; dědic ze s. Aqu. Vz Rb. str. 272. —
S = svěřené zboží, když věc ne k užitku
, ale jen ku schování jinému dána jest, die Hinter- legung, hinterlegtes Gut, das Deposit. J. tr., Brikc.