SvéztiSvézti, svezu, svez, -za
(ouc), zl
, zen, ení;
svoziti, il, en, ení;
svážeti, žejí, žej, el, en, ení;
svozovati —
dohromady vézti, zusam- menfahren o. führen;
dolů vézti, herunter- führen o. fahren;
dovésti, kus cesty vézti, Jem. ein wenig o. wohin führen, fahren;
se = sjeti, herabgleiten o. fahren, kippen;
svaliti se, sich auf Jem
. wälzen, auf sein Haupt zurückfallen, ihn treffen;
zaplatiti, za něco odbyti, entgelten müssen. Jg
. -
abs. My dnes už svážíme (obilí, seno). Us. Hý. —
co, koho, se: obilí, V., hosti, D., poeest- ného. Us. Svezl mne kus cesty. Jg. Svezeme se,
až pojede vůz po rovině. Us. -
co kam: obilí
do stodoly, do stohu, V., Kom., Ros., potravu do pevnosti s. Ml
. —
co, se čím, odk
ud jak
: obilí vozy svážeti. Kom
. Svezl se s té skály zadkem až dolů
. Ros. —
co k
čemu: stříkačky k hašení s. Sych. —
co k
de. Ve tvrzi děla svážeti. Sych. —
co, k
oho, se odk
ud (k
am). Kládu s vrchu
v dolinu s. Jg. S. se se skály. Ros. Obilí s pole. —
se k
om
u. Noha se mi svezla
. D. Pozor, aby se ti mísa nesvezla. Us. Dch. Ne každému stejně se sveze (ujde bez trestu)
. Kom
. —
se p
o čem: po prknu. Sveze se ti po zádech (hůl, kyj)
. Us
. Šd. Jen mi tam jdi, já tě po všech čertech s-zu! Us. Vrů
. — Ros. —
se s k
ým. Počkej
, já se
s tebou svezu. Us
. Klš., Ml. Já sem sedla, leda sedla, leda se já s tebú svezla. Sš
. P. 164. —
se na co, na koho. Vše se naň svezlo. Sych. Vše se to sveze jemu na hlavu. Us. Šd. Sveze se ti na záda (hůl, kyj)
. Us. Šd
. Na kněze všecko se sveze. Dch. Vše se to na mne sveze (svalí, já to odnesu, zaplatím). Č
. —
se na kom, ua čem. To se na něm sveze (pomstí)
. V
. Na jeho hlavě se to svezlo. Res. Jeho synovec se na něm svezl (pomstil). Dal. Tvá skúposť na tobě se sveze. GR. Na něm se to všecko, což jinému strojí
, sveze. Reš.