1. Šik1. Š
ik, u, m., ze středoněm.
schic, conve- nientia, slušnosť, způsob; zajisté značilo též
řád, pořádek. Mz. 322. Š. =
řád,
spořádání, pořádek, správa, V.;
zvláště řád vojenský, die Ordnung, das Glied, die Schlachtord- nung, Truppenstellung, Š. čelní, die Stirn- linie
, boční, die Flankenlinie. Š. řaditi. Dch. Čtverhraný š. vojska; ve šiku postaviti; svůj š. opustiti; něčí š. rozraziti; š. bitevní. V. Vojsko do šiku staviti. Ros. Do šiku se stavati. Zlob. Do šiku vojáky uvésti, Jel., vstoupiti. D. Ve svém šiku státi. V. Š. přední
, zadní. D. Ze šiku svého vystoupiti. Troj
. Š. vojenský Řekův: klínový
, nůžkový, po- délný, čtvercový. Rf
. A on vždy v šiku bojovném táhl dále. Pal. D
. 3. 2
. 131. Š-em táhli pět dní proti nim. Let
. Vz Voj. —
Š.
v tělocviku: původní, obrácený (nerušený
, rušený v četách
, rušený ve četách i v čle- nech
, rušený v četách i ve členech a dvojí- cích). Tš. Vz KP. I. 430. -
Š. =
houf,
zá- s
tup, der Haufen. V., Kom. V prvním houfu bude Luciper, v jeho šiku budou všickni pyšní. Lom. Pých. 235. Hvězdy pak svítí v šiku svém. Br. Bůh kazil jim šiky. Čr. Zmátli
mu šiky (toho i onoho se chytá; cf
. Neví, kolik kur doma; Z brku vyražený; Vz Nesnáze)
. Jg
.. Č
., Čr. —
Š. =
úmysl, der Plan
, das Koncept. Ten jeho š. se pro- nesl. Karyon. — Š. =
slušnosť (zastr.)
, die Schicklichkeit. To není šik
. Papr.