ŠlahounŠlahoun, u, m. =
část vrat spojující lokte (svlaky). Čes. 1. VIII. 205. —
Š. =
Šikmé dřevo spojující ve stodole krov. Hoř. 287. — S. =
vyoraná brázda v poli, po niž voda stéká. U Křenovic. Vchř. — S., nadávka. Ty šla- houne neostřižený. Nár. list. 1900. 163. odp.