1. Špata1
. Špata (špáta, Ros
.), y, f. =
špatnost, ohavnost, die Abscheulichkeit
, Hässlichkeit, Unförmlichkeit. Plk. To obilí je samá špata. Mor
. Kch.,
Šd. Je tam dnes š. (nečas). Šd. Ve špatach stáje s dobytkem král nebes obývá. Sš. Hc. 48 (Hý.)
. —
Š.
, y, m. a f. =
špatný, nemravný, protivný člověk, ein schlechter Mensch. Ničemná špato (potvoro)! Ros. Us. na Mor. Tč., Škd., Mtl., Brt., Ps. sl
. 174. To je špata člověk. Us. Hý. Vz Špatný, Spatúcný.