1. Šťastný1.
Šťastný;
šťasten, stna, o; šťastničký; kompar
. šťastnější. Š
., v již
. Čech. posud
ščasnej (vz
šč, šť.) Kts. Thema s?čest?, woher štěstí, příp. -?n?.
. Mkl. B. 151. Š. =
kdo má štěstí, glücklich, glückselig, froh, Glücks-. Š-ou bitvu svésti. V
. Š-ý den, V., příhoda
, hvězda, hodina. D. Narodil se na šťastné hvězdě; Přejeme šťastného daření; Nastala nám šťastná doba; Přeji šťastného dne, návratu. Us. Dch
. Odpusť, Bože, od- pusť vinu, a dej nám šcasnú hodinu; Ten rok velmi šťastný bude, obrodí se nám ci- bule; Šťastná voda, na nižto chodí děvy na letnice nebo na bílou sobotu nebo před svátky p
. Marie letními. Sš. P. 42., 740., 760. (Tč.). Se panem Bohuši šťastné paměti, seligen Angedenkens. Půh. II. 439. Š-stný n
a koni a nešťastný p
od koněm (jest). Č. Šťastný-li jest někdo, nehleď šilhavě. Kom. J. 912. Neškoď nikomu, š-ných věcí žádej všechněm
. Kom. J. 881. Šťastný
, kdo cizí příhodou vystříhá se před svou škodou. Prov. Šťastný, kdo cizím neštěstím umí se káti. Sych. Kdo se š-ným nenarodí
, ledva kdy o svém věku š-ným bude. Prov
. Šťast- ným učiniti někoho
. D
. Strany
přísloví a
pořekadel vz: Blázniti, Cimbál, Dobřany, Kat, Klobása, Kvítí, Líha. Peří, Poděbrady
, Poduška, Praha, Pšenice, Ryba, Sednouti na koho, Šátek, Štěstí, Svakr, Zelený
. Nikdo není dokonale šťasten, vz o tom
přísloví v článcích: Ale, Bídný, Dým, Nehoda, Stav, Střevíc, Zlosť
. —
v co. Aby v kóno byli šťastni. Št. Bude v přátely šťastný. Star. pran
. —
nač: na numera
. Us
. —
v čem, čím: v lásce, láskou. Jakové krále dieme, ež jsú šťastni nyní nadějí a potom, když sstojí v tom, ovšem budú teprv š-ni dojdúc král
ovstvie nebeského. Št. Ob. v
. 162. 5.