ŠtěpitiŠtěpiti, il, en, ení;
štěpívati, pfropfen, pelzen
, vsazováním roubů štěpy dělati. Z pla- ných stromů činí se dobré štěpením
, kopu- lováním, očkováním, cívčením. Koll. Č. —
abs. Oni (kněžie) mají tu vinici okopávati
, bludy ven plejíce; mají štiepiti neb saditi, v dobrém učiece. Hus.
II. 65. —
co (
čím). Cierkev svatů apoštolé krví svú štěpili; Svú krví ji (cierkev) vykúpiv dal jim, aby také svú krví ji štěpili. Hus. I. 365., 180. Ze dřeva zlého móž býti dobré, když by je štiepil. Hus.
II. 295 — kd
e jak. Sstúpil s vysokosti nebeské do zahrady cierkve svaté, jižto na nízkém miestě t, ve veliké pokoře štiepil. Hus. III. 71. (Tě.). —
co k
am. Zdvořilost' do života štěpiti. Koll. — Vz
Štěpovati.