2. Tatar2.
Tatar, u, m. =
karabáč, die Peitsche. Mor. Brt., Nl., Kld. T. =
dlouhý a tlustý bič pastýřský s krátkou násadou, žíla, kocar. Pastýř tatarem řóchá. Morav. Šd
. Mně se zdá, že t
. bude mět hody (že budeš tatarem bit). Mor. Šd
. Dyž půjdu za stádem, plesknu si tatarem; Mám já ženu nekáránu, kúpím já si tatar na ňu, budu já ju tatarovat, ona bude vyskakovat. Sš. P. 483
., 610
. — T. =
metla z vrbového proutí, kterou o veliko- noční pondělí mužští ženské mrskají, dokud se malovaným vejcem nevykoupí. Vz Mr- skačka. Mor. Brt., Pref.