UvláčitiUvláčiti, il, en, ení, zast. —
koho nač. =
natáhnouti, aufziehen. —
co kam. Žleb spolu máta na
tu zeď celú u. a
klásti rov- nými náklady. Měst. záp
. 1449
. —
U. =
usmýkati, uvláčeti, zu Tode schleppen. —
co,
koho kým: koňmi
. Ms. 14. stl. Č. Vr- želinu vlačkami, durcheggen. Mor. Tč. U.
polo branama
. U Opav. Klr. Vz Uvléci.