VáhatiVáhati = sem tam hýbati, kolébati, vi- klati, hin und herbewegen, wägen;
v., v. se sem tam se hýbati, kolébati, wanken, schwanken, schwellen, sich hin und her be- wegen, zittern;
hýbati se na mysli, v po- chybnosti býti, wanken, unentschlossen sein, zaudern, zögern. —
abs. Dlouho váhalo ví- tězství. Sych. —
v čem. Neváhati v snaž- nosti. Troj. Protož sem tak dlúho ve své slepotě váhala. Hus III. 79. — Gníd., Ben. —
s inft. Váháte skutkem dokázati, že nás rádi máte. Sych. Váhali odejíti. Troj. Ne- váháme předložiti toho spisu. T. Neváháme označiti tyt
o předpisy za závazné; Václav ještě váhal pustiti se do boje. Ddk. IV. 281., V. 153. Proč váhají se vrátiti vozové jeho ? BO. —
kde. Oči jeho váhají
na víně (mo- rantur). Jako
u posteli veš den váhati bude; Toho času jehož u dveří králových váháše (morabatur). BO. —
s čím. Proč s touto
prací váháš? Us. Dch. —
čím. Váhal svým spasením. Št. —
jak dlouho. Sedm mě- siecóv váhal Joab. Bj. —
se = kolísati, schwanken. Váhali se Moravané a Čechové, ku kterému obřadu přidati se mají. Šf.