VanoutiVanouti, vaň, -na (ouc), nul, ut, utí =
váti, wehen
. —
abs. Vítr vane
. Pěkná vůně vane. —
co. Ten kvítek libou vůni vane. Ros. —
kam. Vzdechy k nebi vanou. Hlas
. Nechať se nám stane tak jak těm,
na něž pře- libě láska tvá vane. Kom. —
kde. V údolí vane libý vítr. Ml. Zde vanul morový vzduch: V prostorách vanul již jakýsi zvláštní ci- zácký vzduch. Ddk. Jako na humništi váno jest. BO
. Nébrž vane
na něm (moři) duch svatý. Sš
. I. 11
. —
čím jak. Keř ten, jenžto v ohni planul, zelenem však svěže vanul. Sš Bs. 12
.