VěhlasnýVěhlasný; věhlasen, sna, o =
moudrý, opatrný, weise, klug, prudens. Hr. rk. 303. V MV. nepravá glossa
. Pa. Dvě v-ě děvě. Výb. I. 3
. V
. muž, BO., kněz
. Bj., Kat. 294., 366., 458., 1259., 2037. atd. Čině zkoušku buď v-ným. Kmp
. Č. 117. V. písař (doctus). Vod. —
k čemu. Měla jsem dceř k vsiemu viehlasnu. St. skl.
I. 76. —
v čem nad koho. St.
skl.
V. v učení. Kat. 386. —
V. =
slavný. Město Pražské mělo pověsť vě- hlasnú. Star
. let
. 102
. V tomto smyslu nyní slova tohoto nejvíce užívají
.