VřítiVříti. Mkl. Etym. 381. b., List. fil. X. 139., XI. 467. V. v dial. Vz List. fil. 1892. 122. —
kde (jak kdy). Svědomí vřelo
v nich
bez přestání. Bart. 78.
Kol něho davy vrou. Osv. Vře bitva
za obzorem v dálce. Kká.
Po slovech těch mi bolesť v srdci vřela. Divý žár v očích mu vřel. Vrch. —
čím (kdy). Podlaha celá krví vřela. Lpř. Vře plnou
v čas lásky láskou každý tvor. Mcha.