ZdávitiZdáviti, zdav, zdávě (íc), il, en, ení;
zdavovati =
stisknouti, zmačknouti, zusam- mendrücken, zusammenpressen, quetschen;
zadáviti, umačkati, erwürgen:
zblíti se, bre- chen, speien. —
co, koho: břímě ho zdá- vilo (zmáčklo). Troj. Z. srdce (zkrotiti), Rokyc., jídlo (zblíti). Zdávil vše, co jedl. Hanka. Zdávil
se = zblil se. Jg. Zdávil jej lev (zadávil). Jel. Vlk ovci zdávil. Ros. Hrnčieř lepkú zemi zdáví (mollem premens) a s úsilím slepí všeliké orudie. BO. (Armo- deus) zdávil šest mužóv Sáry, již jsú po- jímali pro krásu a prvú noc každý z nich chtěl smilniti; Ó by všechny nynie čert zdávil
, co jich tak pro krásu neb pro chlíp- nost' pojímá, málo By snad ostalo manželek a méně manželóv. Hus 1. 123 , II. 41. —
koho (kde) čím. Zrádce ohavného
u tvých nohou zdáví. Čch. Dg. 488. Že jich Azmo- deus
na těle nezdáví. Hus I. 123. Poplenění, jímžto tě zdáví nepřietel tvój
mezi vraty tvými. Ib. 1. 57. —
co kam. Učesl jsem hrozny a zdávil (vytlačil) sem
v kalich. BO. —
se nač. Když se na nohy zdáví (zmačká), nemůže z místa. Us. Jg.